Dagmar Stein Bücher

Die besten Pilze zum Selberziehen – von Austernpilz und Braunkappe bis zu Shiitake und Champignon, verschiedene Kultivierungsmethoden, Ernte und Verwertung, Rezepte, getrocknete Pilze in der Küche.

Svazek přináší dvě Sartrova stěžejní prozaická díla – povídkový soubor Zeď (1939) a román Nevolnost (1938). Zeď vyšla rok po proslulém románu Nevolnost a obě díla pak vyústila na poli filosofickém spisem Bytí a nicota, který založil autorovu slávu jako ateistického existencialisty, ovlivněného filosofií Martina Heideggera.

Příručka přináší podrobné návody na pěstování hub - žampionů, hlívy, houževnatce, penízovky, lanýžů ad. Stručně seznamuje s historií pěstování hub a léčivými účinky některých druhů. Představuje nejvhodnější houby pro domácí pěstování, u každého druhu jsou uvedeny vlastnosti, postup a metody pěstování, sklizeň. Podrobně se věnuje jednotlivým postupům pěstování (na slámě, v plastových nádobách, na dřevě, ve volné půdě ad.). Text je doplněn přehlednými tabulkami. V závěru knihy jsou uvedeny zásady správné úpravy hub, čištění, sušení, zmrazování a několik kuchařských receptů.

Ein Jahrhundertbestseller  Eine Stadt im Orient: Der Prophet al-Mustafa erwartet das Schiff, das ihn in seine Heimat zurückbringen wird. Bevor er sie verlässt, bitten ihn die Einwohner von Orfalîs, ein letztes Mal zu ihnen zu sprechen: von Liebe, Schmerz, Schönheit, Freude und allem anderen, was die Menschen bewegt. Die Antworten des Propheten sind voller Lebensweisheit und mystischer Tiefe und zählen zum Faszinierendsten, was die spirituelle Literatur hervorgebracht hat. Khalil Gibran gelang mit diesem Werk der Brückenschlag zwischen der Alten und Neuen Welt, zwischen Orient und Okzident, Islam und Christentum. 1923 erschienen, erlebte ›Der Prophet‹ einen beispiellosen Triumphzug im Westen und hat bis heute nichts von seiner Anziehungskraft verloren.

Dětství, třicátá léta a Paříž - to jsou tři dominanty Sabatierovy trilogie Švédské zápalky, Tři mentolová lízátka a Lískové oříšky a k těmto třem dominantám se v posledním dílu trilogie řadí ještě další - francouzský venkov, kraj Saugues. V první části trilogie francouzskéhospisovatele, jejímž hrdinou je osiřelý chlapec Olivier, ožívají uličky Montmartru první poloviny 30. let, děj druhé části se odehrává v odlišném prostředí zámožných Olivierových příbuzných, kteří chlapce adoptovali. Závěrečný díl vypráví o Olivierově pobytu u dědečka a babičky v Auvergni, kde chlapec poznává tradice kraje a sbližuje se s jeho obyvateli.

«Adressat unbekannt», erstmals 1938 veröffentlicht, ist ein literarisches Meisterwerk von beklemmender Aktualität. Gestaltet als Briefwechsel zwischen einem Deutschen und einem amerikanischen Juden in den Monaten um Hitlers Machtergreifung, zeichnet dieser Roman in bewegender Schlichtheit die dramatische Entwicklung einer Freundschaft. «Selten ist so viel in solcher Dichte ausgedrückt worden», heißt es in einer Rezension. «Welche Hellsichtigkeit! Und welche Kraft!» Der Text wurde 1938 als Fortsetzung in einer Zeitschrift veröffentlicht, geriet dann über sechzig Jahre lang in Vergessenheit.

Vzpomínání pro syna Honzu. „Budeme spolu vzpomínat,“ tak uvozuje Dagmar Steinová knihu svých memoárů na období let 1922 až 1959. „Vzpomínání, to jsou vlastně svého druhu kapitoly, které na sebe ani nemusejí přesně časově navazovat. Paměť je věc ošidná, dokáže nejen vymazat nebo třebas jen zakrýt všelijaké zážitky či zkušenosti, ale ráda přebíhá od jednoho tématu k druhému, z doby zcela nedávné do vzdálené minulosti a naopak.“ V duchu řečeného přistoupila Dagmar Steinová k psaní svých vzpomínek, někdy detailních, někdy strohých, s množstvím odboček při popisu lidí, které potkala, či scén, které se jí vryly do paměti. Čtenáře nepřesvědčuje, ani je se je nesnaží svým psaním okouzlit. Je přímá a zároveň sdělná. S ohledem na pestré životní osudy čeká na čtenáře čtivo poutavé, leckdy napínavé - a upřímné.

«Der Mythos von Sisyphos» kreist um die zentrale Frage, die Grundfrage auch aller Philosophie, «ob das Leben die Mühe, gelebt zu werden, lohnt oder nicht». Sisyphos steht für den Menschen, der sich seiner wahren Stellung in der Welt ­ und das heißt: seiner absurden Situation ­ bewußt ist. Das «Absurde» bezeichnet die Diskrepanz zwischen dem Menschen und seiner Sehnsucht nach Sinn und Verstehen und dem Schweigen der Welt, ihrer Undurchdringlichkeit und Gleichgültigkeit. Mit dieser Erfahrung stellt Camus die Forderung an den Menschen, dieses Leben und diese Situation ohne Illusionen auszuhalten, aller Transzendenz und allen Trostes zu entraten und eine sich ganz im Diesseits ihren «Sinn» gebende Existenz auf sich zu nehmen, deren «Reich ganz von dieser Welt ist». Allein diese geistige Haltung ­ so Camus ­ verleiht dem Menschen in seiner absurden Situation Würde und Wert: «Wir müssen uns Sisyphos als einen glücklichen Menschen vorstellen.» «Der Mythos von Sisyphos» entstand einige Monate nach dem «Fremden». Camus kommentiert hier philosophisch, was er dort künstlerisch zu fassen versuchte, und vollzieht in diesem frühen Essay den ersten Schritt von der Erfahrung der Absurdität zur mitmenschlichen Revolte, die in seinen folgenden Werken im Mittelpunkt seines Denkens und Gestaltens steht.

Maughams anspruchsvollster philosophischer Roman gibt ein farbiges Porträt der zwanziger Jahre ­ vom Swing bis zum Börsenkrach. Ein junger Amerikaner protestiert, indem er sich entzieht; sein Trip nach Chicago über Europa nach Indien zu einer neuen Lebenshaltung wird zum Protkoll einer von Arbeit, Erfolg und Amüsement gehetzten Gesellschaft - und einer verwirklichten Alternative."