Milan Blahynka Bücher

Druhý svazek, jímž Česká knižnice představuje básnické dílo Vítězslava Nezvala (1900—1958), shrnuje jeho tvorbu v období surrealismu. Knihy Žena v množném čísle, Praha s prsty deště (obě 1936) a Absolutní hrobař (1937) se orientují na podvědomí, erotiku, obnažování tajemných, fantaskních a ponurých stavů bytí, záznamy představ bez rozumové kontroly. Básník se v nich vzdává hravé radostnosti poetismu, ale základem jeho tvůrčího gesta zůstává imaginace, smyslová obraznost, která se projevuje například v bohatých litanických asociacích. Podobně jako v předchozím svazku také edice Básní II vychází z necenzurovaného znění textů z původních meziválečných vydání a doprovází ji bohatý poznámkový aparát.

Výklad a rozbor moderních básnických směrů, které se od počátku 20. století do 30. let objevily v naší i zahraniční literatuře. Obsah: •Úvod •Dvojí obrazotvornost •Předchůdci moderní poezie mezi prasymbolisty a v generaci individualistických anarchistů a) Symbolismus b) Generacečeských individualistických anarchistů c) Výklad teorie symbolismu a individualisticko-anarchistické básnické generace d) Tvůrci symbolů, jejich nástupci a ukázky z děl •Futurismus •Konstruktivismus •Imažinismus •Výklad teorie futurismu a ukázky z futuristické poezie •Kubismus a kubofuturismus •Výklad kubismu a kubofuturismu. Ukázky z děl •Dadaismus •Surrealismus •Výklad dadaismu a surrealismu. Ukázky z děl •Proletářská poezie •Socialistický realismus •Výklad proletářské poezie a ukázky z děl •Poetismus •Výklad poetismu a příklady z děl •Perspektivy •Kniha básnické obrazotvornosti •Poznámka a rejstřík

Glosy Milana Blahynky (s kresbou Milana Kundery), editora a interpreta díla Nezvalova, Vančurova, Kuběnova i Kunderova a řady dalších tvůrců, jsou nejen miniaturní freskou rozšiřující poznání díla velkého česko-francouzského romanopisce a intelektuála dvacátého a jedenadvacátého století, ale také příspěvkem k soudobé polarizující recepci Kunderova díla nejen u nás, ale i ve Francii a za Velkou Louží: „Na cestě ke své knize překročil Jan Novák dva bludné kořeny. První, když shledal, že úmorné úsilí vyzpovídat svědky života Milana Kundery nepřineslo kýžená velice skandální odhalení. Druhý, když se ztratil v temném pohádkovém lese Kunderových mystifikací.

První kniha o Hasičském domu v Praze byla vydána v roce 1929 u příležitosti jeho slavnostního otevření. Tato kniha vyšla o tři čtvrtě století později u příležitosti III. řádného sjezdu Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Vedle historie je kniha věnována místům, odkud byly v roce 1926 do základů Hasičského domu - po vzoru stavby Národního divadla - přivezeny základní kameny. Všechny pocházejí z míst mimořádným způsobem zapsaných v dějinách českého národa, jako jsou mj. Říp, Blaník, Lipany, Vyšehrad a 50 dalších míst. Ve foyer Hasičského domu jich dnes můžete čí shlédnout.

Jeden z největších českých básníků Vítězslav Nezval se dosud nedočkal kritického vydání. Nezvalovo Dílo sice vyšlo po roce 1948 v takřka čtyřiceti svazcích, ale básně z dvacátých a třicátých let, které tvoří dominantu jeho tvorby, v něm byly podrobeny cenzuře a autocenzuře. Česká knižnice nyní přináší třísvazkový soubor, který shromážďuje vrcholné autorovy sbírky v necenzurovaném znění a s bohatým poznámkovým aparátem. První svazek obsahuje Nezvalovy básnické knihy z období poetismu: Most, Pantomima, Básně na pohlednice, Nápisy na hroby, Diabolo, Blíženci, Židovský hřbitov, Básně noci, Signál času a Pět prstů. Editorem svazku je Milan Blahynka.

Soubor textů písní s delším doslovem Milana Blahynky (+ přehled významných událostí v životě J. Suchého). Vydáno pro členy Klubu přátel poezie, bohatě ilustrováno.

Portrétní studie věnovaná samorostlému opočenskému básniku Vladimíru Brandejsovi, v jehož verších vládne všudypřítomné slunce a dravý proud milostné poezie.

Die bewegende Geschichte einer bedingungslosen Leidenschaft erzählt von der rätselhaften Manon Lescaut, die als Femme fatale die Fantasie von Männern und Frauen seit Jahrhunderten beschäftigt. Ihre Eltern schicken sie ins Kloster, doch der junge Chevalier des Grieux kreuzt ihren Weg und verfällt ihr sofort. Er gibt seine Pläne auf und stellt sich gegen Kirche und Konventionen, angetrieben von blinder Leidenschaft. Ihre wilde Ehe wird von der Gesellschaft aufmerksam beobachtet, da sie privilegiert, aber geächtet sind und nur zwischen Freund und Feind unterscheiden können. In ihrem dramatischen Finale in der Neuen Welt können weder Gold, Manons Reize noch des Grieux' Herkunft die Heldin retten. Abbé Prévost, der Autor, schuf mit seinem Roman eine der furiosesten Frauengestalten, die zahlreiche Bearbeitungen in Literatur, Musik und Film inspirierte. Kristina Maidt-Zinke hebt in ihrem Nachwort hervor, dass Manons Name zur Chiffre geworden ist und ihre Anziehungskraft ungebrochen bleibt. Die spannendsten Abenteuer erlebt man jedoch immer noch, wenn man ihre Geschichte liest. Die Neuübersetzung verdeutlicht Prévosts Rolle als Wegbereiter der romantischen Empfindsamkeit.