Milan Blahynka Bücher

Druhý svazek, jímž Česká knižnice představuje básnické dílo Vítězslava Nezvala (1900—1958), shrnuje jeho tvorbu v období surrealismu. Knihy Žena v množném čísle, Praha s prsty deště (obě 1936) a Absolutní hrobař (1937) se orientují na podvědomí, erotiku, obnažování tajemných, fantaskních a ponurých stavů bytí, záznamy představ bez rozumové kontroly. Básník se v nich vzdává hravé radostnosti poetismu, ale základem jeho tvůrčího gesta zůstává imaginace, smyslová obraznost, která se projevuje například v bohatých litanických asociacích. Podobně jako v předchozím svazku také edice Básní II vychází z necenzurovaného znění textů z původních meziválečných vydání a doprovází ji bohatý poznámkový aparát.

V knize vydané poprvé roku 1937 usiluje Nezval o postižení podstaty moderních básnických směrů. S pomocí ukázek z děl jejich čelných představitelů chce „podati co možná jednotný, ničím nerušený, soustavný výklad teorií jednotlivých básnických škol v jejich podstatných rysech“.3. vydání

Glosy Milana Blahynky (s kresbou Milana Kundery), editora a interpreta díla Nezvalova, Vančurova, Kuběnova i Kunderova a řady dalších tvůrců, jsou nejen miniaturní freskou rozšiřující poznání díla velkého česko-francouzského romanopisce a intelektuála dvacátého a jedenadvacátého století, ale také příspěvkem k soudobé polarizující recepci Kunderova díla nejen u nás, ale i ve Francii a za Velkou Louží: „Na cestě ke své knize překročil Jan Novák dva bludné kořeny. První, když shledal, že úmorné úsilí vyzpovídat svědky života Milana Kundery nepřineslo kýžená velice skandální odhalení. Druhý, když se ztratil v temném pohádkovém lese Kunderových mystifikací.

První kniha o Hasičském domu v Praze byla vydána v roce 1929 u příležitosti jeho slavnostního otevření. Tato kniha vyšla o tři čtvrtě století později u příležitosti III. řádného sjezdu Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Vedle historie je kniha věnována místům, odkud byly v roce 1926 do základů Hasičského domu - po vzoru stavby Národního divadla - přivezeny základní kameny. Všechny pocházejí z míst mimořádným způsobem zapsaných v dějinách českého národa, jako jsou mj. Říp, Blaník, Lipany, Vyšehrad a 50 dalších míst. Ve foyer Hasičského domu jich dnes můžete čí shlédnout.

Jeden z největších českých básníků Vítězslav Nezval se dosud nedočkal kritického vydání. Nezvalovo Dílo sice vyšlo po roce 1948 v takřka čtyřiceti svazcích, ale básně z dvacátých a třicátých let, které tvoří dominantu jeho tvorby, v něm byly podrobeny cenzuře a autocenzuře. Česká knižnice nyní přináší třísvazkový soubor, který shromážďuje vrcholné autorovy sbírky v necenzurovaném znění a s bohatým poznámkovým aparátem. První svazek obsahuje Nezvalovy básnické knihy z období poetismu: Most, Pantomima, Básně na pohlednice, Nápisy na hroby, Diabolo, Blíženci, Židovský hřbitov, Básně noci, Signál času a Pět prstů. Editorem svazku je Milan Blahynka.

Soubor textů písní s delším doslovem Milana Blahynky (+ přehled významných událostí v životě J. Suchého). Vydáno pro členy Klubu přátel poezie, bohatě ilustrováno.

Portrétní studie věnovaná samorostlému opočenskému básniku Vladimíru Brandejsovi, v jehož verších vládne všudypřítomné slunce a dravý proud milostné poezie.

Der Roman «Manon Lescaut» gilt heute als Prévosts Meisterwerk. Der Roman verarbeitet die leidenschaftliche wie frustrierende und Schuldgefühle auslösende Liebe des Autors zu der Holländischen Edelkurtisane Lenki Eckhardt. Es ist die Geschichte des jungen Kleinadeligen Des Grieux, der vor dem Beginn seines geplanten Theologiestudiums der hübschen, ihrer-seits fürs Kloster bestimmten Manon Lescaut begegnet, gemeinsam mit ihr nach Paris durchbrennt.