Michel Zink Bücher

Dva přední francouzští historici-medievalisté v ní shromáždili přes osm desítek hesel, samostatných a ucelených esejů, věnovaných podstatným skutečnostem a tématům středověkého života: nalezneme mezi nimi jak tradiční témata politických dějin („Král“, „Šlechta“, „Válka a křížová výprava“), dějin hospodářských („Peníze“, „Řemeslníci“, „Půda“), kulturních („Katedrála“, „Literatura a literatury“, „Poutnictví“, „Symbol“), tak hesla věnovaná základním vrstevnicím mentální krajiny středověkého člověka, často už pouhým názvem naznačující napětí mezi protikladnými složkami pojednávaných témat: „Mužství a ženství“, „Řád a stavy“, „Střed a periferie“, „Svoboda a otroctví“, „Ústní a písemné“. Stranou nezůstávají ani „periferie“ středověkého Západu: „Byzanc a Západ“, „Islám“ či „Moře“. Složení autorského kolektivu je podobně rozmanité – převažují v něm autoři francouzští, ale vedle nich nalézáme i odborníky z Itálie, Německa, Anglie, Spojených států, Polska i Ruska. Podařilo se tak encyklopedii vtisknout celoevropský rozměr, byť její zaměření zůstává v první řadě západoevropské a v samém centru pozornosti je pochopitelně Francie. Díky knize dojde čtenář k hlubšímu pochopení oné nejednoznačné, vzrušující a v mnohém klíčové epochy evropských dějin.

Soubor křesťanských příběhů, povídek i legend vyprávějících o lásce, pochybeních, pokání, pokoře i naději. Vedle známějšího příběhu Kejklíř u Matky Boží najde čtenář většinou příběhy u nás neznámé (některé se vyskytovaly ve své době jako exempla). Autor je čerpá z mnoha západoevropských antologií, někde vybírá z několika existujících variant. Ke čtivosti přispívá současný literární tvar, jenž autor středověkým příběhům dodává. Děj nepostrádá poutavost a gradaci, styl i tón příběhů není středověký, autor ho obohacuje myšlenkami, dotváří peripetie a často zamlžuje nebo i ruší zázrak, podává ho zastřenější formou, v níž ponechává místo víře. Zachována zůstává původní zbožnost a spiritualita. Na obálce: miniatura Nicoly da Bologna (Ctnosti).

La littérature française naît au Moyen Age, mais elle s'inscrit dans une continuité. Elle se souvient des lettres antiques, elle est confrontée à une littérature latine toujours vivante, mais elle a pour véhicule une langue toute neuve. Des premiers textes écrits au IX siècles dans cette langue, qui n'est plus du latin et qui est en train de devenir le français ou la langue d'oc, jusqu'à la fin du XVe siècle, elle couvre aussi une très longue période. Elle reflète ou modèle des sensibilités, un imaginaire, une esthétique, des valeurs à la fois très différents des nôtres et dont cependant nous avons parfois hérité. Ce petit volume tente d'offrir, sous une forme rapide et vivante, à la fois une information suffisante et un exposé raisonné, suivi et cohérent de la naissance et du développement de cette littérature. Il espère rendre ainsi service aux étudiants en lettres ou en histoire, mais aussi à un public plus vaste, curieux des débuts de notre littérature, qui pourra grâce à lui, du moins l'espère-t-on, mieux comprendre et mieux goûter les œuvres du Moyen Age.