Teolinda Gersão Bücher
1. Jänner 1940
Teolinda Gersão schreibt eine originelle, poetische Prosa, die die Leser in ihren Bann zieht. Ihr Stil zeichnet sich durch eine sorgfältig entwickelte metaphorische Sprache aus, bei der eine scheinbar einfache Erzählung Türen zu tieferen Bedeutungen öffnet. Durch klare Sätze und reduzierte Charaktere schafft Gersão mythische Geschichten, die nicht auf bloße Darstellung, sondern auf Erkenntnis abzielen. Ihre Werke erforschen universelle menschliche Konflikte und das Streben nach Harmonie in einer Welt, die oft fragmentiert und gleichgültig erscheint.
Mlčení
- 130 Seiten
- 5 Lesestunden
Prvotina portugalské autorky (*1940), dnes patřící k veličinám moderní portugalské literatury, zkoumá možné podoby ženství v dnešním světě a vypovídá o nepotlačitelné lidské touze po osobní i společenské svobodě. Na základě peripetií milostného vztahu mezi mladičkou malířkou Lídií a úspěšným lékařem Afonsem se formálně křehká, vnitřně silná próza pokouší hledat možnosti dorozumění mezi mužským a ženským světem, které jsou do jisté míry také možnostmi soužití řádu a fantazie, zmapovaných jistot života a jeho neprobádaných končin, jednoduchého provozu a složité touhy po pravdě.
Passagens
- 182 Seiten
- 7 Lesestunden
«Os segredos das famílias. As mentiras, as histórias falsas, que dão origem a memórias falsas.Os grandes erros que alguém comete, e são pagos pelas gerações seguintes. Mesmo que se queira apagá-los, silenciá-los, estão lá. E voltam à superfície para serem pagos.»
A Cidade de Ulisses
- 206 Seiten
- 8 Lesestunden
Um homem e uma mulher encontram-se e amam-se em Lisboa. A sua história, que é também uma história de amor por uma cidade, levará o leitor a percorrer múltiplos caminhos, entre os mitos e a História, a realidade e o desejo, a literatura e as artes plásticas, o passado e o presente, as relações entre homens e mulheres, a crise civilizacional e a necessidade de repensar o mundo. «Os turistas vão à procura de lugares para fugirem de si próprios, e logo os trocam por outros e fogem para mais longe. Os viajantes vão à procura de si noutros lugares, e nenhum esforço lhes parece demasiado e nenhum passo excessivo, tão grande é o desejo de chegarem ao seu destino. Com sorte conseguem encontrar a cidade que procuram. Ao menos uma vez na vida.»
