Jean-Claude Schmitt Bücher

Ein außergewöhnlicher Fall aus dem 12. Jahrhundert: Es geht um den Bericht des Kölner Juden Juda ben David ha-Levi über seine Bekehrung zum Christentum und seine Karriere im Prämonstratenserkloster Cappenberg unter dem Namen Hermann. Durch diesen Bericht lernen wir auf spektakuläre Weise einen Menschen des 12. Jahrhunderts kennen - aber hat es ihn wirklich gegeben? Ist diese unwahrscheinliche Geschichte wirklich wahr? Oder besser gesagt: Was ist an ihr wahr, und in welchem Sinn, und für wen? Durch die virtuose Interpretation des Historikers erfährt man bedeutsamere Wahrheiten als die der Fakten: die wahre Bedeutung von Träumen, die mittelalterliche Vorstellung von Individualität, die Wirkungsmacht der religiösen Bilder und die zentrale Vorstellung der Bekehrung, um die das Denken der Zeit kreiste.

Jean-Claude Schmitt delves into a distinctive and contentious conversion narrative, analyzing its significance in the societal and cultural context of its time. The book also reflects on the implications this narrative has for historical interpretation and the methodologies employed by historians in their writing.

This study examines medieval religious culture and the significance of the widespread belief in ghosts, revealing the ways in which the dead and the living related to each other during the Middle Ages. It discusses Augustine's influence on medieval authors, and monastic visions and folklore.

Dva přední francouzští historici-medievalisté v ní shromáždili přes osm desítek hesel, samostatných a ucelených esejů, věnovaných podstatným skutečnostem a tématům středověkého života: nalezneme mezi nimi jak tradiční témata politických dějin („Král“, „Šlechta“, „Válka a křížová výprava“), dějin hospodářských („Peníze“, „Řemeslníci“, „Půda“), kulturních („Katedrála“, „Literatura a literatury“, „Poutnictví“, „Symbol“), tak hesla věnovaná základním vrstevnicím mentální krajiny středověkého člověka, často už pouhým názvem naznačující napětí mezi protikladnými složkami pojednávaných témat: „Mužství a ženství“, „Řád a stavy“, „Střed a periferie“, „Svoboda a otroctví“, „Ústní a písemné“. Stranou nezůstávají ani „periferie“ středověkého Západu: „Byzanc a Západ“, „Islám“ či „Moře“. Složení autorského kolektivu je podobně rozmanité – převažují v něm autoři francouzští, ale vedle nich nalézáme i odborníky z Itálie, Německa, Anglie, Spojených států, Polska i Ruska. Podařilo se tak encyklopedii vtisknout celoevropský rozměr, byť její zaměření zůstává v první řadě západoevropské a v samém centru pozornosti je pochopitelně Francie. Díky knize dojde čtenář k hlubšímu pochopení oné nejednoznačné, vzrušující a v mnohém klíčové epochy evropských dějin.

Kniha známého francouzského medievalisty se zabývá jednou zajímavou středověkou pověstí a na jejím základě vzájemným vztahem mezi latinskou, psanou kulturou vzdělanců a orální kulturou, šířenou mezi prostými lidmi. Autor analyzuje text Étienna de Bourbon, který ve 13. století pověst zaznamenal, popisuje okolnosti rozšíření této pověsti, kult sv. Guineforta, místního světce, který s pověstí souvisel, a v obecnější rovině se zabývá spojením světců se psy a pověrečnými obřady za uzdravení dětí, jež přetrvávaly až téměř do začátku 20. století. Text doprovázejí nákresy, plánky a fotografie.

Kniha známého francouzského medievalisty se zabývá jednou zajímavou středověkou pověstí a na jejím základě vzájemným vztahem mezi latinskou, psanou kulturou vzdělanců a orální kulturou, šířenou mezi prostými lidmi. Autor analyzuje text Étienna de Bourbon, který ve 13. století pověst zaznamenal, popisuje okolnosti rozšíření této pověsti, kult sv. Guineforta, místního světce, který s pověstí souvisel, a v obecnější rovině se zabývá spojením světců se psy a pověrečnými obřady za uzdravení dětí, jež přetrvávaly až téměř do začátku 20. století.Text doprovázejí nákresy, plánky a fotografie.