Michal Bauer Reihenfolge der Bücher

Publikace otevírá formou dílčích sond otázky klíčové pro téma literárního transferu. Reflektuje problematiku překladu a roli překladatele, věnuje se českým překladům anglické a americké literatury v posledních třech dekádách i recepci české literatury v Bulharsku a bulharské literatury u nás po roce 1989. Jednotlivé kapitoly monografie se zabývají rovněž projektem Tschechische Bibliothek ve vztahu k otázce kánonu, transferem orálnosti ve frankofonních literaturách, podílem literárních a kulturních periodik na recepci cizích literatur či rolí paratextu při čtení literárního díla. Tematizována jsou rovněž filmová zpracování povídky Milana Kundery „Falešný autostop“, neboť právě adaptace mohou podstatným způsobem ovlivňovat to, co je v centru zájmu autorů a autorek této monografie – život literárního díla v zahraničním kontextu.

Básnická sbírka obsahuje verše zabývající se tématem krize lidské existence, plynutí času, rysů proměnlivosti i integrity jedince pokoušející se hledat opory ve světě, jehož konstantou je nejistota, dále vědomí smrtelnosti a obava z marnosti a zbytečnosti lidské činnosti. Básně také odrážejí pokus o postižení smyslu uměleckých projevů člověka, zejména literárních, výtvarných a hudebních, jako eventuální možnosti vzdoru vůči existenciální nejistotě. I z tohoto důvodu básně doplňují jako ilustrace obrazy významného českého surrealistického malíře Josefa Istlera, od jehož narození uplynulo nedávno 100 let.

Kolektivní monografie Jazyky reprezentace 2 tematicky i autorsky navazuje na stejnojmennou knihu, vydanou v nakladatelství Akropolis roku 2012. Prezentuje dvacet českých či anglicky psaných studií, které se z různých úhlů pohledu zabývají tématem vyznačeným podtitulem Reprezentace nacionality jako mocenská strategie v literatuře a popkultuře. První část knihy se z teoretické perspektivy soustředí na vztah literární reprezentace a moci, problematiku reprezentace v díle Wolfganga Isera, na Cervantesova Dona Quijota, Nemoc času Roberta Pazziho či na otázku literárního kánonu. Část druhá tematizuje reprezentaci nacionality v české literatuře devatenáctého a dvacátého století: jejím tématem jsou obrazy amerických Čechů, eugenika v české literatuře, otázky nacionality a internacionality nebo reprezentace češství a židovství v textech Viktora Fischla. Závěrečná část pak ohledává otázky reprezentace, moci a nacionality za hranicemi české literatury i za hranicemi tzv. vysokých uměleckých žánrů: jejím tématem se stávají strategie jazykové konverze autorek, které tvoří v cizím jazyce i prostředí, Waverley Waltera Scotta, proměny reprezentace ruské identity, obrazy polských ekonomických migrantů i fiktivní turistický průvodce východoevropskou republikou Molvania. – Vychází ve spolupráci s Filozofickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Skupina Ra patří společně se Skupinou 42 k nejvýznamnějším literárně-výtvarným seskupením v české kultuře 40. let 20. století. Její tvorbě přitom dosud nebyla věnována soustavná pozornost, a schází tedy monografie syntetizující recepci této skupiny. Přítomná edice nabízí reprezentativní výbor z básnické tvorby Skupiny Ra a Edice Ra (zastoupeni jsou autoři jako Zdeněk Šel, Ludvík Kundera, Zdeněk Lorenc, Otta Mizera). Připomenuty tak jsou stěžejní sborníky 40. let – Roztrhané panenky, A zatím co válka a stejnojmenný sborník Skupina Ra. Ediční část doplňuje výtvarný doprovod, který nabízí souhrn relevantních děl Václava Zykmunda, Josefa Istlera, Bohdana Laciny, Viléma Reichmanna, Václava Tikala či Miloše Korečka. Antologii jako u ostatních svazků ediční řady Skrytá moderna uvádí studie: zde z pera literárního historika Michala Bauera, který se tvorbě Skupiny Ra už věnoval v předmluvách a doslovech ke knihám Zdeňka Lorence Pít z kterékoliv strany, Nocležna pro romantismy a Kontinent nikoho. Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR. – 4. svazek Edice Skrytá moderna

Katalog k výstavě Kovářovi žáci. Historie zlínské VŠUP 1959-2011, která probíhala ve dnech 24. 2.-31. 3. 2012, přibližuje etapu fungování detašovaných ateliérů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Toto období rokem 2011 přestěhováním ateliéru Design výrobků I a Design výrobků II do Prahy skončilo. Nedávno uzavřená historie vybízí k hledání stop, které škola, její absolventi a pedagogové za více než půlstoletí svého působení zanechali a zanechávají. Katedra, výjimečná svou návazností na Školu umění, jež ve městě fungovala v rámci firmy Baťa už od roku 1939, prošla za uplynulých padesát dva let mnoha proměnami. Zde se průmyslový design začlenil mezi ostatní vysokoškolské disciplíny uměleckého druhu. Z designu strojů a nástrojů dospěl až do podoby autorského konceptuálního designu na hranici volného umění, od designu chápaného jako služba společnosti a prostředek pro budování světlých zítřků až ke kriticky zaměřenému designu reagujícímu na svět reklamy, konzumu, řešícímu otázky ekologie.

Poúnorový Svaz československých spisovatelů (SČSS) byl založen v březnu 1949 jako náhrada za zrušené organizace. Nejvyšším orgánem byl sjezd, který se měl konat každé tři roky, avšak toto usnesení nebylo nikdy naplněno. II. sjezd, odložen kvůli politickým událostem, se uskutečnil až na jaře 1956, po XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, který přinesl kritické reflexe sovětské minulosti a mírné uvolnění v kulturním životě. Protokoly z tohoto sjezdu, na rozdíl od dalších, dosud nebyly souborně publikovány. Edice literárního historika Michala Bauera nyní zpřístupňuje všechny referáty a diskusní vystoupení, vycházející ze stenografických záznamů z Literárního archivu. Tyto záznamy jsou konfrontovány s dobovými periodiky a interními brožurkami, což ukazuje, že v Literárních novinách byly otištěny cenzurované texty, což zkreslovalo historické vnímání. Poprvé se tak čtenářům dostávají autentické příspěvky, které reflektují snahu spisovatelů o překonání dogmatismu a vystoupení proti cenzuře. Kniha obsahuje také dobové fotografie a jmenný rejstřík, doplněný o analýzu souvislostí sjezdových vystoupení. Vychází za podpory GA ČR v rámci grantového projektu.

Čistě autorský katalog, mapující především poslední tvorbu autora. Dává také nahlédnout pod pokličku procesu vzniku jeho jedinečných obrazů.

Kniha literárního historika Michala Bauera se zaměřuje na konstituování ideologicko-estetické normy v české literatuře na přelomu 40. a 50. let 20. století. Autor sleduje strategie moci a obrany vůči normativnímu přístupu, který uplatňovali vedoucí představitelé politiky a kulturní fronty. Úvodní část analyzuje projevy tohoto tlaku v literatuře po roce 1945, vyvrcholením byla plenární schůze Svazu československých spisovatelů 22. 1. 1950. Dále je interpretován význam této schůze a její vliv na literární a kulturní události v Československu během 50. let. Zvláštní pozornost je věnována Štollovu referátu, publikovanému jako Třicet let bojů za českou socialistickou poezii (1950), a jeho následnému referátu Jiřího Taufera, které se staly mezníky v české kultuře. Kniha obsahuje unikátní archivní přepis stenografického zápisu schůze v nekrácené verzi, což čtenářům poprvé přibližuje její průběh a vliv na domácí literaturu. Doplňují ji fotografické přílohy, dobové archivní dokumenty a ukázky z rukopisných textů. Vydání knihy podpořila GA ČR v rámci grantového projektu.