Olga Lomová Bücher

O tajemství hlubším než hlubina sama. Podle staré čínské legendy sepsal Lao-c´ tento spis ve čtyřech dnech. Tao te-ťing shrnuje učení Starého mistra, učí filozofii života, tak jak ji vnímali staří Číňané. Lao-c´ chtěl odjet z císařského dvora a uchýlit se do ústraní. Na hranicích ho však zastavil strážný, který Mistra poznal a nedovolil mu odejít dřív, než mu sepíše všechno své učení. Jakmile Lao-c´ sepsal své myšlenky, odjel na volu z města a už ho nikdy nikdo neviděl. Kniha Tao te-ťing představuje jednu ze základních knih světa a hlavní zdroj čínského malířství a poezie. V roce 1973 byly v hrobce Ma-wang-tuej odkryty na hedvábných svitcích nejstarší známé texty knihy, ale ke skutečné senzaci došlo až před několika lety, kdy v jiné hrobce Kuotien byl vykopán text Taa z roku 350 před Kristem. Nález má stejný význam, jako měly kumránské svitky pro biblická studia. Tento překlad se vrací ke starému, syrovému Tau. Je silné, archaické a podivné. Každá kapitola knihy je doprovázena stručným komentářem literáta Wang-Piho ze 3. století po Kristu. Sbírka vychází v překladu Václava Cílka.

Druhé vydání básní Mistra z Ledové hory v překladu Olgy Lomové. „Básníka pronásledovalo pomyšlení na lidskou smrtelnost a také toužil osvobodit se od strastí pozemského života. Odešel tedy do hor Tchien-tchaj na jihu dnešní provincie Če-ťiang a stal se zde poustevníkem. O samotě v horách napsal své nejkrásnější básně, v nichž hovoří o nebezpečí i kráse hor, o tom, jak hladoví a mrzne, a přece by svůj osamělý život nevyměnil za nic na světě. Básně z Ledové hory mají zároveň symbolický význam, jsou vyjádřením cesty za pravdou v duchu čchanu. Obtížné výstupy na vrchol, kdy cesta se objevuje a zase vytrácí, sezení na skalisku, mlha a tma v roklích, oblaka a slunce nahoře na skalním útesu, to vše lze chápat jako obrazné vyjádření obtížné cesty za „probuzením“, na jejímž konci náhle skrze mraky pochybností zazáří světlo poznání. Duše „probuzeného“, volná jako pták, bezstarostně a bez cíle plyne po čisté obloze.“ 2. vydání

Techniky čínského tušového malířství byly propracovány za panování dynastie Sung (960 - 1279). Ve stejné době se také završilo formování čínské malířské estetiky. Se základy této tradice nás seznamují přednášky, které v r. 2004 na půdě Karlovy univerzity přednesl Hsü Kuo-huang, kurátor v Národním palácovém muzeu v Tchaj-peji. Po uvedení do materiálu, náčiní a technik a stručném shrnutí dějin čínského malířství následuje osm přednášek věnovaných klíčovým osobnostem a některým dalším problémům formativního období klasické čínské malby. V různých souvislostech jsou zde představeny dva stěžejní žánry tradičního výtvarného umění - krajinomalba a malba květin a ptáků. Autor se také okrajově dotkne kaligrafie a v závěrečné přednášce hovoří o literární inspiraci v malbě dynastie Sung. Text doprovázejí reprodukce slavných čínských obrazů pocházejících z bývalých císařských sbírek, jejichž větší část je dnes uložena právě v Národním palácovém muzea v Tchaj-peji. Přeložila a edičně připravila Michaela Pejčochová. Předmluvu napsala Olga Lomová.

Soubor krátkých příběhů a podobenství přibližuje učení čínského budhistického směru Čchan. V 9. století našeho letopočtu opat Lin-Ťi ve svém klášteře při ranních rozhovorech předával mnichům své chápání buddhismu. Jeden z jeho žáků zachytil tyto rozhovory do sbírky, z níž si čtenář může sám udělat o tomto učení představu. V zasvěceném doslovu pak získá informace o historickém i filosofickém kontextu tohoto čínského směru buddhismu, který vede adepta ke svobodnému a rozhodnému jednání bez závislosti na písmech a zaměřuje se na dosažení intuitivního probuzení.

Kniha vrchních písařů (Š'-ťi) je klíčovým dílem čínské historiografie, pokrývajícím historii Číny od mytických počátků po stabilizaci říše za císaře Wua dynastie Chan (140-87 př. n. l.). Autor S'-ma Čchien (asi 145-86 př. n. l.) zkoumá otázky historie, spravedlnosti a rozhodování v těžkých situacích prostřednictvím zaznamenaných událostí a osobních poznámek. Český překlad představuje čtvrtý překlad do evropského jazyka, zachycující přibližně jednu čtvrtinu monumentálního díla a ukazuje specifickou kompozici čínského historického spisu, reflektující dobové představy o hierarchii. Obsahuje také známé příběhy čínského starověku, které se staly základem pro literární a filmová zpracování. Překladatelka navázala na práci českého sinologa Timotea Pokory (1928-1985) a zahrnula čtyři jeho překlady z rukopisů. Doprovází ho poznámky a podrobné komentáře, které zprostředkovávají pohled čínského čtenáře s odlišnou tradicí a filosofickým zázemím. Dílo tak ilustruje tradiční čínský přístup k textu, historii a světu. Rozsáhlá úvodní studie o počátcích čínské historiografie se opírá o nejnovější sinologické bádání a uvádí toto téma do českého prostředí poprvé. Kniha je doplněna rejstříky, mapami a obrazovými přílohami.

Osm vybraných sond do různých aspektů čínské a také japonské kultury, včetně studie o lidovém umění vycházející z naší domácí zkušenosti, se různým způsobem dotýká obecných problémů tradice a její interpretace, kulturní kontinuity, způsobů poznávání jiného a obohacování sebe sama.

V příběhu ze staré Číny soudce Pao osvobodí mladíka nařčeného z vraždy. Student putuje do hlavního města ke zkouškám. Cestou získává jednak zkušenosti a jednak nové přátele. Intrikami svého strýce je obviněn z vraždy. Na scénu vstupuje soudce Pao, který se se studentem poznal na jeho cestě a svým rozumem, logikou a zkušeností

Kniha se zaměřuje na dva základní tematické okruhy: na duchovní svět tradiční Číny a na její materiální kulturu. Jednotlivé studie pojednávají čínské filosofii a náboženství, medicíně, uspořádání domu a o řemeslech, jimiž se Čína proslavila, jako je výroba porcelánu, hedvábí a papyru. Na první pohled možná překvapivé propojení témat z nové perspektivy ukazuje, co tvořilo základy čínské kultury a jak se náboženství a filosofie promítaly do každodenního života. Autoři jednotlivých statí jsou renomovaní sinologové. Většinu statí o řemeslech zpracovala Zlata Černá, dlouholetá kurátorka čínské a vietnamské sbírky a sbírky lámaistického umění v Náprstkově muzeu v Praze. Její výklad spolu s bohatým obrazovým materiálem z větší části původem se sbírek Náprstkova muzea tak mj. představuje jednu z nejvýznamnějších sbírek čínského umění ve střední Evropě.