Katalin Sokagi
- 216 Seiten
- 8 Lesestunden
Magda Szabó war eine ungarische Schriftstellerin, die als die bedeutendste Romanautorin ihres Landes gilt und auch Dramen, Essays und Gedichte verfasste. Ihre Werke erforschen die Komplexität menschlicher Beziehungen und die gesellschaftlichen Zwänge, die Individuen prägen. Szabó zeichnete sich durch scharfen psychologischen Einblick aus und schuf Prosa, die die feinen Nuancen menschlicher Erfahrungen einfing. Ihre Erzählungen, obwohl in der ungarischen Kultur verwurzelt, behandeln universelle Themen und brachten ihr breite internationale Anerkennung und Leserschaft ein.







Igazán különleges, ünnepi olvasmány ez a Szabó Magda karácsonyi írásait - novelláit, verseit - tartalmazó kötet, melynek egy része most először lát könyvben napvilágot.
Queen Iris is delighted when the all-knowing wondrous fig tree, which stands in the middle of Fairyland, gives her Lala on her coronation day. But Lala is no ordinary fairy child. He shows very little interest in the spells he learns in fairy school and prefers the company of humans, befriending a recently orphaned girl, Beata, and her uncle. The queen hopes her sons behavior will improve after she marries Amalfi, the captain of the palace guard, who already loves the prince as his own.Meanwhile the power-hungry Adderpater, wizard, scholar, and coregent of the land, identifies the cause of the princes strange behavior: Lala has a human heart. The punishment for having a human organ is cruel in Fairyland. Iris will do anything to save her son, even marry the ancient wizard and banish Gigi, the truth-telling unicorn. Will the lights of Fairyland go out forever? Or will Lalas human heart give him the courage to restore justice and happiness?
'Verlass diese Frau!' - Dies flüstert dem über alles geliebten Mann eine nächtliche Stimme ins Ohr. Iza ist seine große Liebe. Doch er hört auf den nächtlichen Instikt und geht. Und ein jeder fragt: 'Warum? Was war geschehen?' Antwort gibt das Leben. - Ihr Vater stirbt. Grob war er, liebend und gerecht! Iza nimmt die Mutter mit in ihr Budapester Großstadtleben. Und dann passiert es. Gewohnheiten werden aufgelöst. Erinnerungen kommen hoch. Tatsachen drücken sie zurück in die Tiefe. Wahrheiten machen sich ans Werk. Bis die Katastrophe eintritt: Der instinktive Austritt der Mutter aus dem Leben, ein letzter Akt der Liebe. Eine unerhörte Warnung an die Tochter Iza. Hat sie Ohren zu hören? Die Fluten verebben, zurück bleibt Iza: einst von vielen geliebt, ist sie jetzt allein. Etwas hat zu ihr gesprochen: pur, streng, gegen die kalte Logik namens Selbstbetrug. Ein Roman, der den Bedingungen von Liebe gnadenlos auf den Grund geht. Durch den Strom der Zeiten hindurch fließt die Sprache Magda Szabós: das Ungarn der 60er Jahre, seine Menschen, ihr Schicksal - ein ewiges Monument unserer Schwächen, gütig und ernst, hellsichtig dem Leben zugewandt. Frage: 'Warum schreiben Sie?' Antwort: 'Fragen Sie einen Vogel, warum er singt!' Magda Szabó
The lives of three intertwined families in prewar Budapest are shattered in the German occupation - by the bestselling author of THE DOOR.
Schöne gebundene Ausgabe ohne Schutzumschlag. K 30.
Dieser Roman, der auf einer gründlichen Erforschung der Familiengeschichte fußt, stellt über das persönliche Anliegen seiner Verfasserin hinaus ein authentisches Zeitdokument dar, das weniger durch dramatische Handlungsführung als durch genaue Milieuschilderung und Charakterzeichnung besticht.
Mehr als zwanzig Jahre hat Emerenc den Haushalt des Budapester Schriftstellerpaars versorgt. Ihre „Herrschaft“ hatte sie fest im Griff. Es gefiel ihr, wenn sie gebraucht wurde. Sie selbst aber blieb unnahbar. Doch wem sie diente, dem erwies sie unzählige Liebesdienste, so auch der Schriftstellerin, zu der sie allmählich eine fast innige Beziehung entwickelt. Dann erkrankt Emerenc. Sie stirbt in dem Glauben, daß ihre Herrin sie nie geliebt hat. Sonst hätte sie nicht zugelassen, dass man in ihre verschlossene Wohnung eindringt und sie ins Krankenhaus bringt. Seither wird die Schriftstellerin von einem immer wiederkehrenden Traum heimgesucht: sie steht vor einer verschlossenen Tür, zu der sie den Schlüssel zu haben glaubt. Doch wie sehr sie sich auch bemüht: sie bekommt die Tür nicht auf.
V knihe Narodeniny rozpráva autorka o Borke Illésovej, dcére budapeštianskeho vodiča trolejbusov a domovníčky. Pred blížiacimi sa štrnástimi narodeninami nárokuje si pekná, nie veľmi nadaná Borka pozornosť a uznanie rodičov a okolia. Chce, aby štrnáste narodeniny boli dôležitým medzníkom v jej živote. Nasilu chce byť dospelá. Keď namiesto očakávaných parádnych šiat a topánok s vysokými podpätkami dostane obyčajný zimník, je sklamaná. Borka musí prežiť mnoho nepríjemných a ťažkých chvíľ, kým si uvedomí, že dospelým sa nestáva človek svojím oblečením a že hodnotu ľudí nesmie merať vábnym zovňajškom, ale mierou, akou sa vedia zriekať sebectva a obetovať sa pre druhých. Autorka je výborným psychológom a z každého riadku tejto jej knihy cítiť lásku k ľuďom a nevtieravú vôľu nenásilne vychovávať a formovať dušu mladého človeka. Významná maďarská prozaička Magda Szabó, laureátka ceny Attilu Józsefa, sa narodila roku 1917 v Debrecíne. Do literatúry vstúpila ako poetka roku 1947. Po dlhej odmlke začala publikovať opäť. Roku 1958 upozornila na seba veľmi úspešným románom Freska, ktorý predtavuje jej autorskú zrelosť. Za hlavnú silu jej rozprávačského umenia považujeme prenikavosť jej psychologického postrehu. Svet, ktorý vo svojich románoch pre mládež i pre dospelých, vo svojich hrách i vo filmových a televíznych scenároch opisuje, je plný mravného idealizmu premietnutého do všedných životných situácií.
Příhlížitelé můžeme chápat jako milostný román, avšak jeho dva nepříliš mladí hrdinové, kteří se do sebe zamilují, nemohou pro svůj postoj jít stejnou cestou nejen navěky, ale dokonce ani po delší dobu. Jejich vzpomínky, pozadí jejich minulosti, někdejší radosti nebo tragédie a všechno to, co oba od života ještě očekávají, jsou tak protichůdné, že současní Montek a Capuletová pobudou spolu jen krátký čas, ako když stěhovaný pták na své pouti slétne do koruny stromu, aby si odpočinul. Není to ovšem pouze milostný román. Neexistují vypreparovatelné city, jež by se projevovaly jen samy o sobě, protože všecho souvisí se vším. I v této knize. Magda Szabó
Románová kronika několika generací autorčiny rodiny, sestavená po rozsáhlém bádání na základě písemných pramenů, vzpomínek pamětníků i autorky samotné, která se o svých kořenech mnohé dozvěděla až ve zralém věku. Největší plochu zaujímá životní příběh spisovatelčiny matky Lenky Jablonczayové, přesněji její mládí před Magdiným narozením.
Von der Autorin von „Die Tür“ erzählt „Abigail“ die Geschichte eines eigensinnigen Teenagers, der während des Zweiten Weltkriegs aufwächst. Gina, das einzige Kind eines Generals, ist es gewohnt, von ihrem verwitweten Vater verwöhnt zu werden. Als der General ihr mitteilt, dass er auf eine Mission gehen muss und sie auf ein Internat auf dem Land geschickt wird, ist Gina am Boden zerstört. Noch schockierter ist sie von der strengen religiösen Institution, in die sie bald eingewiesen wird. Sie kämpft mit ihren Mitschülerinnen, rebelliert gegen ihre Lehrer, wird völlig isoliert und läuft weg. Als sie gefasst und zurückgebracht wird, bleibt Gina nichts anderes übrig, als ihr Schicksal der legendären Abigail anzuvertrauen, der klassischen Statue einer Frau mit einer Urne, die auf dem Schulgelände steht. Man sagt, wenn man in Schwierigkeiten ist, soll man Abigail eine Nachricht hinterlassen, und Hilfe wird unterwegs sein. Für Gina, die in viel größeren Schwierigkeiten steckt, als sie ahnt, beginnt ein lebensveränderndes Abenteuer. Abigail ist vor allem eine spannende Geschichte voller Spannung.
Psychologický román o osudech tří rodin v Kateřinské ulici pod budapešťským hradem ve vzrušené době od r. 1934 do r. 1968. Autorka s velkým vypravěčským uměním líčí, jak první válečné události roztřídily příslušníky rodin, kteří doposud názorově i celým životním stylem tvořili harmonický celek, a zejména co všechno v každém z těch, kdo válku přežili, válka a doba poválečná narušily.
Dívčí román zavádí do maďarské církevní školy v době druhé světové války. Vypráví o životě patnáctiletých dívek, které si přísný školní řád zpestřují různými žertíky se sochami a obrazy velikánů ze školního inventáře, přičemž významnou úlohu hraje legenda o soše Abigail. Do příběhu zasahuje i životní osud nové žačky, která netuší, že její otec bojuje na tajné frontě proti hitlerovskému gestapu. Kniha vyniká humorem a dramatickým vyprávěním.
Psychologický román o osudech tří rodin v Kateřinské ulici pod budapešťským hradem ve vzrušené době od r. 1934 do r. 1968. Autorka s velkým vypravěčským uměním líčí, jak první válečné události roztřídily příslušníky rodin, kteří doposud názorově i celým životním stylem tvořili harmonický celek, a zejména co všechno v každém z těch, kdo válku přežili, válka a doba poválečná narušily.
Po úspěšném dívčím románu Karneval se seznamujeme s další prací populární maďarské autorky píšící pro mládež. Českým vrstevnicím Boriky je určen příběh čtrnáctileté Budapešťanky, která se cítí dospělou, ale brzy poznává, ževěk dospělosti se neřídí jen podle kalendáře.Spisovatelka využívá ve své literární činnosti cenných poznatků získaných stykem s mladými v průběhu pedagogické praxe. Pro čtenářky od 12 let.
Hrdinkou románu je jedenáctiletá dívenka. Žofinka je dítě s průměrným prospěchem, je hodná, plachá, citlivá, ale jakoby zakřiknutá. V nervózním a uspěchaném prostředí dospělých jí nikdo nerozumí a všechny její projevy se vykládají v opak: důkladnost jako těžkopádnost, charakter jako umíněnost, zvídavost jako lenost a upřímnost jako hloupost. Maminka je vědecká pracovnice v pedagogickém ústavu, ale své dcerušce nerozumí. Otec, lékař, jediný, s nímž si Žofinka rozumí beze slov, umírá náhle ve své ordinaci s jedinou nedopověděnou větou: "Řekněte Žofince..." A Žofinka se vydává na pouť za posledním otcovým vzkazem.
Kniha ponúka dva romány: Zakáľačka - portrét rodiny, ktorej osudy siahajú do 20-tych rokov horthyovského Maďarska. Pilát - sugestívny román o vzťahu dvoch generácií
Najvýznamnejší román maďarskej spisovateľky. Tragický príbeh osudovej lásky ženy, v občianskom živote úspešnej a bohatej herečky, rozprávaný formou tichého monológu pri hrobu mŕtveho milenca. Príbeh ženy, ktorá sa nedokáže zbaviť následkov ťažkej a neradostnej mladosti, naplnenej lžoua pretvárkou, a to ani vtedy, keď sa stane slávnou herečkou, a ktorá sa predovšetkým nedokáže nad ne povzniesť vo vzťahu k mužom. Román získal autorke meno na celom svete. Maďarský názov: Az őz.
Pohádkový příběh devítiletého chlapce, který uslyšel večer doma telefonický rozhovor, že se nedaleko jeho domova zřítil kůň do dolu a na jeho okamžitou záchranu se nepomýšlí, a jde ho v noci zachránit. Tento čin umožní chlapci porozumět řeči zvířat a stromů, spřátelit se a žít snimi v jejich říši, na jakémsi pohádkovém ostrově, plném modři.
Příběh patnáctileté Kristy. Dívčí román autorky úspěšné knihy Řekněte Žofince... Jeho hrdinka, dívka, které matka zahynula při obléhání Budapešti r. 1945, se mimoděk stane spojovacím článkem mezi svým otcem a svou profesorkou.
Az őz gyilkosok és áldozatok regénye. Gyikolt Józsi, a Három Huszár kocsmárosa, és gyilkolt Encsy Eszter, a történet hőse, a színésznő: ki-ki a maga eszközeivel. De a két gyilkos mögött ott lapul a harmadik is, a legveszedelmesebb: a kor, amelyben a színésznő született, amely iszonyatba fullasztotta gyermekéveit, aknamezőre küldte Emilt, korai sírba a munkára képtelen, virágait babusgató édesapát, s örökre kipusztított Encsy Eszterből minden hitet, bizalmat, örülni tudást. Mindaz, amit az élettől kap, későn érkezik: sem siker, sem elismerés, sem pénz, még szerelem se váltja meg többé iszonyú önmagától. És Encsy Eszter, ahogy attól a társadalomtól tanulta, amelyben él, amely fölnevelte, öl: megöli az egyetlen embert, aki valaha szerette, és tettével halálra ítéli önmagát is.Az őz megjelenése idején – 1959-ben – úgy robbant, mint a bomba. Hermann Hesse ajánló sorai egyengették külföldi útját, azóta harmincöt nyelven olvasható. Én, aki írtam, ha elkerülhetem, nem olvasom: félek tőle. Pedig a nemzetközi sajtó akkor tanulta meg szülővárosom, Debrecen nevét, mert úgy értékelték: „...míg a történet gyilkosai és áldozatai megfutják pályájukat, a regény lapjairól az irgalmatlan szenvedélyek forróhidege fagyaszt-éget.
Nezvykle komponovaný román maďarské spisovatelky o nepodařeném a tragicky skončivším manželství ženy a muže rozdílného společenského původu i myšlení. Na scénu uvádí i řadu dalších, přímých i nepřímých účastníků dramatu a ve svém konečném vyznění je zobrazením sváru nejenlidských duší, ale i světových názorů
Novela čelné představitelky soudobé maďarské prózy. Na různých životních osudech příslušníků několika generačních vrstev, kteří se shromáždili na pohřbu pastorovy ženy v malém městečku, zachycuje autorka ústup starého a nástup nového světa pod vlivem změny společenského zřízení