O pluku Azov víme jen tolik, kolik jsme ochotni unést. A většinou je to málo. Kniha Pluk Azov nevznikla jako reportáž ani jako politický komentář. Je záznamem myšlení člověka, který sleduje obranu Mariupolu z bezpečné vzdálenosti.
Lze bezesporu říci, že angažovaná literatura (a tím spíše poezie) se těší oblibě. Často i díky srozumitelnosti, sdílení, zkrátka je snadné napsat dva verše – a hned může sdílet spousta lidí. Co když se do neskrývaně angažované lyriky pustí autor, který místo minutového hardcore punku mnohem raději preferuje klenuté progrockové a elektronické opusy se stopáží až k deseti minutám, což se projevuje i na jeho způsobu psaní?Aleš Kauer v novém svazku Lebka hoří neonovým snem neříká slova jako „fašisti“ nebo „váleční zločinci“. Kauer si raději vzpomene na kluky, kteří se z války už nevrátí. Na kluky, kteří místo zbraní mají držet za ruce jiné kluky. Vzpomene si na babičky. Ztratí se v chaosu klávesových zkratek. A jakoby mimoděk se lehounce vysměje těm, kdo rezignovali na porozumění dnešku. Kdo jsou ti konzervativní básníci? Aleš Kauer někým takovým rozhodně není.
Básnická tvorba Aleše Kauera vychází ze silného vnitřního pnutí, lyrický subjekt jeho básní bývá snadno identifikovatelný s autorem samotným. Ve sbírce Vně/Mně vydané v autorově nakladatelství Adolescent v roce 2014 je to Kauer smyslový až orgastický, nebojí se říct, že láska je jen jemněji vyladěné ego.
Ve sbírce HappyEND je to již docela jiný Kauer, který z beatnické až hedonistické pozice (nikoli pózy) přešel autorsky k něčemu, co by se dalo laicky zvenčí nazvat jako coming out. Jenže je to spíš citlivé coming in, cesta dovnitř a do minulosti, do dětství a dospívání. Místy probleskávají na Kauera nevídané humorné sekvence.
Zájemci o pozadí v knize přítomných hudebních motivů a aluzí mají možnost podívat se do verbalizovaného a přeloženého soundtracku písní, jež autor intenzivně poslouchal během vzniku knihy.
Jan Spěváček, červenec 2020
HappyEND zin, písňová topografie, jež mapovala moje pocity při dokončování sbírky HappyEND. Verbalizovaný soundtrack, s nímž jsem trávil několik posledních měsíců mi přeložili nebo volněji přebásnili moji milí přátelé: Marie Feryna, Markéta Johnová, Michal Janků, Jakub Kupec, Adam Ruschka a Jan Spěváček (s pomocí Markéty Kněžíčkové), kterýmž tímto velmi děkuji. Vychází v limitované edici třiceti kusů.
Textově obrazová bibliofilie obsahuje: - cyklus koláží Backstar inspirováno životem, hudbou & kostýmy Davida Bowieho - cyklus Nouzové focení na nejlevnější mobilní 2MPix foťák na trhu - deníkové záznamy (červen - listopad 2016) První díl zamýšleného triptychu, dvojka vychází v srpnu 2017
Čtvrtá autorská knížka Aleše Kauera, slévající se v prostoru hudby, zvuku, slov a obrazu, se nesnaží být ukřičeně angažovaná ani opulentně lyrická. Vlastně se nesnaží o nic víc, než být přirozeným svědectvím...
Po soukromých bibliofilských tiscích ve vlastních edicích nyní vychází Aleši Kauerovi jeho tvorba poprvé v souhrnném a oficiálním vydání. Kniha Dynamika s harmonickou opojností je důležitým krokem v tvorbě básníka, publikujícího dosud v časopisech, literárních periodikách a v zahraničních antologiích české poezie. Autor je rovněž známý jako pozoruhodný výtvarník, scénický interpret vlastních básní.
Sbírkou Atrium představil šumperský básník, výtvarník a nakladatel Aleš Kauer druhou část své zamýšlené básnické trilogie, navazující na elegii Reliéf Atlantiku nesluší suchozemcům z roku 2007. Verše se sbírky Atrium vyšly v nakladatelství Kniha Zlín pod názvem Dynamika s Harmonickou opojností v roce 2011.