Jádrem dvousvazkové monografie je první český překlad dvou latinských středověkých příruček, zvaných První a Druhý vatikánský mytograf, které v pěti stech padesáti kapitolkách, závislých především na antických literárních předlohách, přinášejí své vlastní ztvárnění řecké mytologie. Spisy se dochovaly v řadě opisů; dva opisy Druhého vatikánského mytografu autorka nedávno identifikovala i v rukopisech českého původu ze 14. a 15. století a v roce 2017 vydala tiskem.
Latinský Traktát o sféře světa anglického astronoma 13. století Iohanna de Sacrobosco, působícího na univerzitě v Paříži, se stal základní učebnicí astronomie, která byla čtena a studována až do 17. století. Jeho neobyčejný vliv je dokumentován mnoha stovkami dochovaných rukopisů i exemplářů inkunábulí a starých tisků. Naše kniha přináší edici latinského znění práce a její první český překlad, provázený řadou vysvětlujících dodatků. Sacroboskova Sféra byla v minulosti často komentována: jeden z komentářů napsal na sklonku 15. století český astronom Václav Faber z Budějovic, známý svými kalendáři a pranostikami, které vydával v Německu. Jeho komentář Sféry přinášíme v edici i překladu také, stejně jako předmluvu známého reformátora Filipa Melanchthona, připojenou k vydání Sféry v roce 1531 ve Wittenbergu. Cílem edice je zprostředkovat českému čtenáři jedno ze základních děl, která se podílela na vývoji evropského myšlení a vzdělanosti. Vydání komentované Sacroboskovy Sféry navazuje na předchozí práce autorů, v nichž zpřístupnili vybrané spisy z dějin exaktních věd od antiky po raný novověk (Gaius Iulius Hyginus, Křišťan z Prachatic, Johannes de Gmunden, Jan Ondřejův zvaný Šindel, Pavel Žídek, Tycho Brahe, Galileo Galilei, Johannes Kepler).
Na jaře roku 1610 vydal Galileo Galilei nevelký spisek Hvězdný posel, věnovaný florentskému vévodovi Cosimovi II. Medicejskému, v němž jako první popsal pozorování oblohy pomocí dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíců. Jeden výtisk poslal rovněž Johannesu Keplerovi, který záhy Galileovi zaslal obsáhlý dopis, v němž jeho objevy ocenil, a tuto svoji recenzi také pod názvem Rozprava s Hvězdným poslem zveřejnil tiskem. Oba tyto útlé svazky, které výrazně vstoupily do dobové diskuse o kosmologickém uspořádání světa a které jsou i skvělou ukázkou renesanční stylistiky, patří mezi nejdůležitější astronomické práce všech dob. Kniha přináší jejich překlad spolu se zasvěceným komentářem, který osvětluje podstatu Galileových objevů, stejně jako jejich dobové souvislosti.
Z latinských originálů Siderus nuncius a Dissertatio cum Nuncio sidereo přeložila Alena Hadravová za odborné spolupráce Petra Hadravy.
Poslední ze čtyř původních, tematicky spjatých publikací přináší edici a překlad as-Súfího Katalogu hvězd a všestranný rozbor tzv. přemyslovského nebeského glóbu.
První ze čtyř původních, tematicky spjatých publikací, je český překlad Pseudo Hyginových Bájí, který poskytne čtenáři bohatý faktografický materiál k řecké mytologii.
Druhá ze čtyř původních, tematicky spjatých publikací, je spis Gaia Iulia Hygina O astronomii, který je souhrnem antických představ o vzniku souhvězdí, čerpaných z různých literárních zdrojů, je však i jakýmsi katalogem hvězd v próze.
Třetí ze čtyř původních, tematicky spjatých publikací tvoří Středověká pojednání o souhvězdích doplněná o rozsáhlou ilustrovanou studii o ikonografii souhvězdí od antiky po raný novověk.
Kniha přináší první vydání přírodovědné části unikátní rukopisné latinské encyklopedie mistra Pavla Žídka z 15. století, napsané pro krále Jiřího z Poděbrad. Latinská edice zoologických a botanických partií díla je provázena českým překladem a poznámkami, které práci začleňují do kontextu obdobné evropské literatury od antiky po pozdní středověk. Doplněno četnými iluminacemi ze středověkých rukopisů našich i zahraničních sbírek.
První vědecky důkladné vydání tzv. metafysických "Dialogů" v češtině obsahuje nejvýznamnější tři dialogy velkého bojovníka za materialistický světový názor: Večeře na Popeleční středu, O příčině, principu a jednom, O nekonečnu, universu a světech. Text je doprovozen poznámkami, znichž část vypracoval J.B. Kozák a část byla převzata ze sovětského překladu. Příloha obsahuje překlad italských a latinských dokumentů o výsleších G. Bruna před benátskou inkvisicí, o jeho odsouzení generálními inkvisitory a upálení.
