The book explores the distinct flexural behavior of FRP reinforced concrete beams compared to traditional steel-reinforced structures, highlighting the significant differences in material properties. It critiques conventional design methods, which are inadequate for FRP reinforcements, leading to unsafe predictions regarding load capacity and deformations. The author proposes a straightforward, user-friendly method for evaluating FRP reinforced concrete under bending loads, employing 1D finite elements without the need for specialized software.
Vzájemná korespondence Henriho Pourrata a Jana Čepa je mimořádně cenným pramenným materiálem pro literární historii a pro zkoumání česko-francouzských kulturních styků. Korespondenční vztah je navázán Janem Čepem coby překladatelem Pourratovy monumentální auvergneské epopeje Kašpar z hor. Z pracovní korespondence se velmi brzy stává přátelský dialog, který reflektuje nejen literární zájmy pisatelů a jejich autorské projekty, nýbrž poskytuje i pronikavý komentář k vyhroceným dějinným událostem a přináší analýzu nejedné mezní existenciální situace jedince (Mnichov, okupace, válka, nástup komunismu, český exil). O hloubce přátelství Pourrata s Čepem svědčí i sdílení intimity mezi pisateli (zdravotní problémy, rodinný život, osobní selhání), které také tvoří poutavou linii korespondence a podtrhuje její jedinečnost.
Předkládaná kniha má dvě části. V úvodní obsáhlé studii editor svazku Jan Zatloukal líčí historii česko-francouzských kulturních vztahů, které byly na vrcholu v období československé první republiky. Právě tehdy se v nich začal významně angažovat svými překlady i redakční činností Jan Čep. Navázal přitom mnohé kontakty, které pak pokračovaly po roce 1948 v jeho francouzském exilu. Druhá část publikace, nazvaná Dopisy, texty, dokumenty, je věnována jednotlivým Čepovým francouzským přátelům. Obsahuje především dopisy, ale i stati, které napsal Jan Čep o svých korespondenčních partnerech, nebo naopak oni o něm. Korespondence je ve většině případů jednostranná, Čepova pozůstalost se bohužel nezachovala. Jan Zatloukal však objevil mnohé jeho dopisy ve francouzských archivech, a díky tomu můžeme dnes číst Čepovy dopisy nejvýznamnějším francouzským osobnostem katolické orientace poloviny 20. století, jakými byli Paul Claudel, Georges Bernanos, Gabriel Marcel, Emmanuel Mounier, Henri Queffélec, Julien Green aj. Výjimečná je vzájemná korespondence s Henrim Pourratem, která se naštěstí uchovala téměř kompletní. Listy jsou dojemným svědectvím o hlubokém a nezištném vztahu dvou vynikajících spisovatelů. Čepovo exilové působení dosud nebylo u nás podrobněji zmapováno, tato publikace naše znalosti podstatným způsobem rozšiřuje.
Absolutní blbiny byly inspirovány lidskou slabostí a pokleslými prohřešky, kde hlavními ingrediencemi jsou ironie a černý humor. To vše je důkladně promícháno pomocí absolutních rýmů, homonym a jiných slovních hříček. Provokativní dílo, které nectí spisovný jazyk, nehlásí se k poezii a rozhodně není pro romantické krasoduchy. Nekompromisní a pohoršující básnická sbírka zachycuje vtipně, mnohdy až s černou nadsázkou, situace každodenního života lidí i zvířat.
