Vítězslav Nezval Reihenfolge der Bücher

Nakladatelství Volvox Globator představuje reprint zásadního díla české literární a výtvarné avantgardy. Bezmála před sto lety, roku 1924 byl poprvé publikován soubor čtyřverší Vítězslava Nezvala – Abeceda, a to v rámci sbírky Pantomima, která byla koncipována jako básnický manifest poetismu. O dva roky později vyšla Abeceda samostatně s podtitulem: „taneční kompozice Milči Majerové“ v typografické úpravě Karla Teigeho. Jedná se o koncept setkání samostatných umění, tedy prolnutí slova, pohybu a obrazu. Zatímco tanečnice, zachycená na fotografiích Karla Paspy, je jednotlivými písmeny přímo inspirována a pantomimicky je ztvárňuje, básník v úvodu knihy píše: „Nešlo mi […] o fysiologické vystižení barvy hlásek a o jejich básnickou rekonstrukci. Písmeno mi bylo spíše motivem nežli námětem, kaménkem, jenž měl rozvířiti hladinu, záminkou k básni“. Pracuje asociativně a často ponechává své krátké lyrické texty jako nezodpovězenou hádanku. Nebo jako pozvánku do barevného světa indiánů, faraonů, tanečnic, klaunů, krotitelů hadů i dudáků z Chodska, do světa, kde je setřena hranice mezi blízkým a exotickým, do světa, který je třeba schovaný pod střechou písmene A. A nazváno buď prostou chatrčí Ó palmy přeneste svůj rovník nad Vltavu! Šnek má svůj prostý dům z nějž růžky vystrčí a člověk neví kam by složil hlavu

"Pestrý a hravý výbor z textů Vítězslava Nezvala" Dětská hra je všemocná. Může se do ní zapojit kdokoli a její součástí se může stát cokoli. Zkrátka vůbec nic jí neodolá, protože hřištěm i hračkou je dětem doslova celý svět. Výbor z básnického díla Vítězslava Nezvala (1900–1958) sestavil Petr Šrámek a ilustrovala Nikola Logosová.

Der große tschechische Poetist und Surrealist Vítězlav Nezval (1900–1958) ist ein Phänomen: Kaum jemand hat es geschafft, der Sprache zu einer solchen Schönheit zu verhelfen. Der Dichter und Übersetzer Ondřej Cikán hat diese Schönheit nun ins Deutsche gebracht. Das Zentrum der Anthologie „Ein Dichter bei Nacht“ bilden Nezvals virtuose Langgedichte „Für die Nacht“ und „Edison“, die in Tschechien bis heute populär sind. Vervollständigt werden sie durch Gedichte aus verschiedenen Schaffensperioden, z. B. „Cocktails“, „Totenglocke für Otokar Březina“, „Ein Tüchlein und Adieu“ und „Strophen über Prag“. Im Anhang findet sich einerseits ein Krimi mit dem Titel „Der Dichter“ von Karel Čapek, in dem Nezval liebevoll aufs Korn genommen wird; und andererseits das berühmte Gedicht „Zone“ von Guillaume Apollinaire, dessen tschechische Übersetzung Karel Čapeks die tschechischen Poetisten zur Entwicklung eines eigenen Genres, des „Zonengedichts“, inspiriert hat.

Ein Elfjähriger findet im Freudenhaus zur Poesie. Vítězslav Nezval beschreibt in seiner autobiographischen Novelle „Sexuelles Nocturno“ nicht mehr und nicht weniger als seine eigene Initiation, wobei Erotik, Poesie und Traum verschwimmen. Die Novelle erschien im Jahr 1931 als Kunstdruck mit Illustrationen von Jindřich Štyrský, der sich von den Kollage-Romanen Max Ernsts inspirieren ließ. Die Novelle „Sexuelles Nocturno“ ist bahnbrechende poetistisch-surrealistisch-erotische Prosa und wurde bereits ins Englische, Französische und Japanische übersetzt. Denselben autobiographischen Stoff verwendete Nezval später für den märchenhaften Vampir-Roman „Valerie und die Woche der Wunder“, in dem die Initiation aus weiblicher Perspektive geschildert wird.

Der Schriftsteller Vítezslav Nezval (1900 - 1958) gilt als einer der bedeutendsten Vertreter der tschechischen Avantgarde. Barbara Bausch und Eva Dymáková haben seinen 1927 erschienenen Gedichtzyklus Akrobat nun zum ersten Mal vollständig ins Deutsche übertragen. Laut seinem Verfasser in einer einzigen Nacht entstanden, markiert Akrobat einen der zentralen Texte des Poetismus. Von Nezval selbst mit Karel Teige begründet, bündelte die poetistische Bewegung in den 1920er Jahren in regem Austausch mit den französischen, sowjetischen und deutschen Strömungen der Zeit die kreativen Kräfte der tschechischen Avantgardekünstler. Die drei Gedichte des Zyklus greifen wichtige Motive des frühen zwanzigsten Jahrhunderts auf: Akrobat verflicht in assoziativen Bildern und rauschhaften Überblendungen die Schilderung vom Fall eines Seiltänzers mit der raison d'être des dichterischen Daseins. Der Band erscheint in der Reihe MAGMA.

Die junge Valerie erlebt ihr erotisches Erwachen. Sie wird von einem geheimnisvollen Vampir heim­gesucht, verliebt sich zum ersten Mal, Traum und Wirklichkeit verschmelzen zu einer unwiderstehlich spannenden Abfolge von Wundern. Der tschechische Poetismus wurde zeitgleich mit dem französischen Surrealismus entwickelt und ist «eine Methode, das Leben als Gedicht zu sehen». Der vorliegende Roman, verfasst 1935, publiziert 1945, diente 1970 als Vorlage für den berühmten gleichnamigen Film von Jaromil Jireš. Übersetzt von Ondřej Cikán. – Vitezslav Nezval, Ondrej Cikan –

This book, published by Twisted Spoon Press in Prague, showcases the work of Vítězslav Nezval, an avant-garde poet whose 1937 collection represents a peak in his artistic evolution. Merging Poetism and Surrealism with political themes from the pre-World War II era, the collection is marked by remarkable verbal and visual creativity. Nezval's imagination is unrestrained, exploring a variety of forms, including imaginative free verse, formally rhymed quatrains, prose, and visual art, featuring six of his decalcomania images. Alongside his earlier collections, this work is crucial to interwar Surrealist poetry. It shifts focus to darker themes of decay and entropy, with line breaks in shorter poems creating fragmented language that invites multiple interpretations. Influenced by Salvador Dalí's method of "hand-painted dream photographs," the poems venture into unexpected realms, evolving until they either resolve or dissolve, much like electron clouds. Nezval's language remains meticulously controlled, allowing him to navigate the vibrant uncertainties of Surrealism, crafting recognizable yet surprising shapes that meld images and concepts into a dazzling kaleidoscope.

Třetí svazek uzavře soubor, jímž Česká knižnice představí podstatné básnické knihy Vítězslava Nezvala, který se dosud nedočkal kritického vydání. Obsah svazku: 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (anonymně 1936), Pět minut za městem (1940), Balady Manoně (1945), Kůň a tanečnice (připraveno k vydání 1944, vyšlo až posmrtně), Křídla (1952) a Nedokončená (posmrtně). Editorem a autorem komentáře je Milan Blahynka.

Druhý svazek, jímž Česká knižnice představuje básnické dílo Vítězslava Nezvala (1900—1958), shrnuje jeho tvorbu v období surrealismu. Knihy Žena v množném čísle, Praha s prsty deště (obě 1936) a Absolutní hrobař (1937) se orientují na podvědomí, erotiku, obnažování tajemných, fantaskních a ponurých stavů bytí, záznamy představ bez rozumové kontroly. Básník se v nich vzdává hravé radostnosti poetismu, ale základem jeho tvůrčího gesta zůstává imaginace, smyslová obraznost, která se projevuje například v bohatých litanických asociacích. Podobně jako v předchozím svazku také edice Básní II vychází z necenzurovaného znění textů z původních meziválečných vydání a doprovází ji bohatý poznámkový aparát.

Málokdo jako Arthur Rimbaud dokázal vtisknout svým veršům natolik silnou poetiku, že ovlivnila další literární generace, proudy a směry. Rimbaud naplnil tuto vizi nejen svým tvůrčím úsilím, ale i rezolutním postojem k tehdejší společnosti. Uměl například prosadit zcela původní strukturu verše, odmítl módní romantická snění a vzpurným tónem vyjádřil rozpory, které cítil mezi osobností umělce a nejvýše postavenou elitářskou vrstvou. I ve verších, obsažených v této antologii, zaznívá Rimbaudova revolta proti "sešněrovaným" tradicím, duchu doby či šlechtické nadřazenosti. Rimbaud jde však ještě dále, dovoluje si dokonce napadnout tabuizované hodnoty, o nichž se dosud nikdy nepochybovalo a v centru jeho pozornosti se objevují pojmy jako víra a rodina, vlast, národ nebo práce. I proto je autor nazýván "prokletým" tvůrcem, pro něhož se každé téma stávalo možnosti postavit se na odpor zbabělosti, pokrytectví, povrchnosti či křivé morálce. Právě tímto způsobem se Rimbaud zařadil mezi průkopníky moderní francouzské poezie, který svými formálními i obsahovými postupy inspiroval nastupující surrealistické a symbolistické hnutí