Otto Kaiser Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Für Otto Kaiser ist die theologisch verantwortete Predigt das eigentliche Ziel seiner akademischen Lehrtätigkeit. Schriftgemäß soll die Predigt sein, und zugleich die Hörerinnen und Hörer bei der Bewältigung grundsätzlicher Lebensfragen unterstützen. In den hier versammelten 40 Predigten nimmt der Marburger Alttestamentler seine Zuhörer und Leser gleichsam an die Hand. Er führt sie durch die Straßen antiker Städte und stellt anschaulich historische, inner- und außerbiblische Bezüge her, um am Ende in beeindruckender Kürze ein exegetisch wohlbegründetes Fazit zu ziehen, das die Rezipienten mit neuer Klarheit über ihre Situation vor Gott in das Leben zurückschickt.

V helénistické době, od 4. století př. Kr., vznikla v egyptské Alexandrii početná židovská kolonie, kde se rozvinulo překladatelské dílo, které přeneslo hebrejské texty do řečtiny. Tento proces umožnil, aby duchovní poklad Židů našel nový život v kulturně odlišném prostředí, které ohrožovalo jejich náboženskou identitu. Překlad určený pro bohoslužebné užití měl být co nejpřesnější, aby věrně odrážel dědictví otců a chránil se před helénistickými vlivy. Vznikl tak kanonický soubor textů, který zahrnoval i deuterokanonické spisy, jež jsou v křesťanském kontextu označovány jako „apokryfy“. Raný judaismus a křesťanství se tak pohybovaly mezi různými definicemi kánonu. Moderní biblistika se sice zaměřuje na užší vymezení, avšak v posledních desetiletích vzrostl zájem o deuterokanonické knihy. Tento zájem je shrnut v monografii uznávaného německého biblisty Otty Kaisera, emeritního profesora Starého zákona v Marburgu. Český čtenář nyní může obohatit svou literaturu ke studiu bible, k níž přispěli i český novozákoník Petr Pokorný a německý starozákoník Rolf Rendtorff. 1. vydání.

V helénistické době, od 4. století př. Kr., vznikla v egyptské Alexandrii početná židovská kolonie, kde se rozvinulo významné překladatelské dílo. To umožnilo přechod hebrejského duchovního pokladu do řečtiny, což bylo důležité pro židovskou komunitu, která se cítila ohrožena v nové kulturní situaci. Překlad, určený k bohoslužebnému užití, měl být co nejpřesnější a věrně odrážet dědictví, čímž se chránil před helénistickými vlivy. Vznikl tak kanonický soubor textů, který se lišil od palestinského (hebrejského) kánonu, neboť zahrnoval i spisy, které křesťané nazývají „deuterokanonické“ nebo méně přesně „apokryfy“. Raný judaismus a křesťanství se proto potýkaly s dvojím vymezením kánonu. Moderní biblistika se sice převážně zaměřuje na užší vymezení, avšak v posledních desetiletích roste zájem o deuterokanonické knihy. Tento zájem je podložen monografií uznávaného německého biblisty Otty Kaisera, emeritního profesora Starého zákona. Český čtenář má nyní možnost obohatit své studium bible, k němuž přispěli i český novozákoník Petr Pokorný a německý starozákoník Rolf Rendtorff. 1. vydání.