Kniha Zmizelé Sudety vydaná sdružením Antikomplex mapuje různé oblasti Čech a Moravy, kde došlo po roce 1945 k vystěhování německé menšiny. Především pohraniční oblasti prošly hlubokými změnami v důsledku vysídlení původních a přesuny ostatních obyvatel. Kniha kromě popisu poválečného osudu kulturní krajiny a obcí, z nichž řada zcela zanikla, přináší i unikátní srovnání historických a současných fotografií míst, které určovaly a určují typický ráz dané oblasti.(
Publikace vyšla u příležitosti stejnojmenné výstavy a je dílem jednoho z autorů projektu Zmizelé Sudety Petra Mikšíčka. Její koncepce je víceméně stejná jako ta, na které vznikly Zmizelé Sudety a kterou ještě předtím autor objevil při přípravě svého literárního debutu, prózy Sudetská pouť aneb Waldgang. Tak Mikšíček schraňoval staré fotografie krušnohorské krajiny a jejího osídlení, aby k nim potom dofotil současnou podobu těchto míst. Oproti Zmizelým Sudetům mají fotografie tentokrát rozsáhlejší textový doprovod, jenž v několika kapitolách pojednává o tom, jak se z Krušných hor stala hornická krajina, dále pak o rozvoji osídlení německou enklávou, reáliích všedního života tehdejších obyvatel a přes změny osídlení vzniklé v důsledku druhé světové války, následných padesáti let komunismu a masivního příchodu turistiky se autor dostane až do současnosti. Mikšíček píše věcně a střízlivě a jím nabízený portrét Krušnohoří je plastický a každému dobře srozumitelný, což by mj. také mohlo vysvětlovat veliký ohlas jak Zmizelých Sudet, tak právě Znovuobjeveného Krušnohoří. Cenný je rovněž na celé knize (potažmo projektu) fakt, že zvolený úhel pohledu nijak neapeluje na případné vlastenecké cítění publika a nesklouzává k výčitkám a lamentacím, k nimž taková látka svádí.
Enthüllt
Podoby, příběhy a proměny regionu mezi Chebem a Ústím nad Labem. Publikace je určena všem zájemcům o Krušnohoří na české i německé straně hor, a proto mají všechny texty svoji českou i německou verzi
