Kurban Said Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Am Ende des Ersten Weltkriegs verschlägt es die junge Asiadeh Anbari zusammen mit ihrem Vater aus dem feudalen Istanbul ins Berlin der zwanziger Jahre ? ein Kulturschock für das junge Mädchen, das streng muslimisch und in alten adligen Traditionen erzogen wurde. Eine starke Sehnsucht nach der Welt ihrer Kindheit erfüllt Asiadeh, bis sie den Wiener Arzt Hassa kennen lernt und schließlich heiratet. Doch dann taucht ihr einstiger Verlobter, der Prinz Abdul-Kerim auf, der unter fremdem Namen durch die Welt reist. Asiadeh muss sich entscheiden: zwischen zwei Männern und für die Welt, in der sie leben will.

Eine literarische Wiederentdeckung aus dem Jahr 1937. Eine unmögliche Liebesgeschichte, die während der Russischen Revolution in Aserbaidschan, am östlichsten Rand Europas spielt. Ali, ein junger muslimischer Adliger, und Nino, die Tochter eines christlichen Kaufmanns, verlieben sich ineinander. Religion und Sitte sprechen gegen die Verbindung, doch mit Hilfe eines Vermittlers rückt die ersehnte Hochzeit in greifbare Nähe. Aber dann wird Nino entführt, und Ali muss nach islamischem Gesetz den Nebenbuhler und seine Braut töten.

Kurban Said je pseudonym baronky Elfriede Leopoldine Ehrenfelsové, která knihu vydala pod tímto pseudonymem. Skutečným autorem byl pravděpodobně Lev Abramovič Nussimbaum (pseudonym Essad Bey), německy píšící spisovatel rusko–židovského původu, který v roce 1926 konvertoval k islámu. Román samotný je obrazem rozdílného vnímání a řazení životních hodnot a společenských pravidel „východní“ a „západní“ kultury. Na příběhu hlavní hrdinky Aziadé je tento rozpor zřetelně viditelný. Sama Aziadé je porovnává a je nucena ve svém životě řešit. Aziadé „stambulská princezna“, dcera bývalého ministra Osmanské říše Achmeda-paši, po zrušení sultanátu a rozpadu Osmanské říše odchází s otcem z Istanbulu do Berlína. Jejím manželem měl být osmanský princ Abd-ul-Kerim. Ale v Berlíně se seznámí s lékařem Hassou a stane se jeho ženou, z jejího pohledu a z pohledu jejího otce ženou nevěřícího. Aziadé, studentka, žije ve světě, kterému nerozumí a z hlediska své výchovy často nechápe postoje a chování svého manžela, jeho přátel a celé společnosti. Z toho vznikají rozpory a nedorozumění. Vzhledem k tomu, že autorem románu je pravděpodobně muž, je celý příběh dobře podaným pohledem ženy, muslimky, na tzv civilizovanou společnost, s četnými, v souvislosti s dějem, vloženými odkazy na historii a osobnosti Osmanské říše..