Josef Forbelský Reihenfolge der Bücher

Autoři nabízí poučný pohled na společenské, myšlenkové a estetické proudy moderní španělské literatury, vyvíjející se nejen v jedinečných vazbách středozemních románských literatur, ale i ve společném kontextu euroafrického a euroamerického světa. K českému čtenáři se tak dostává čtivě formulovaná informace o španělské próze, poezii, divadelní tvorbě a o jejich představitelích.

Klasika hispánské literatury Miguela de Cervantese (1547–1616) zná český čtenář již dlouho z řady překladů Dona Quijota nebo Příkladných novel a dramat. Poslední dílo, román Persiles a Sigismunda, kterého si sám autor cenil nejvíc, však dosud přeloženo nebylo. Místo přívlastku „severský“ by podtitulu možná více slušel výraz „evropský“. Román totiž líčí dobrodružné putování dvojice milenců ze severských zemí přes celou Evropu do Říma, přičemž hrdinové prožívají neuvěřitelná, občas až surreálná dobrodružství a na své cestě se setkávají s nejrůznějšími lidmi mnoha národností. Do románu s velice důmyslnou kompozicí a dobře připravenou pointou vložil Cervantes s jemnou ironií i očividnou láskou k postavám svou víru v lidskou důstojnost, zodpovědnost, krásu a ctnost.

Kniha vzpomínek významného českého hispanisty a překladatele Josefa Forbelského (nar. 1930, Skřivany u Nového Bydžova). Autor vypráví o svém životě, ale zároveň podává svědectví o tom, jak komunistický režim sice do detailů zasahoval do osudů obyčejných lidí, ale pod hladinou života sešněrovaného hesly a směrnicemi nepřestávalo žít společenství lidí, kteří si zachovali vnitřní svobodu a nezávislost. Josef Forbelský studoval na Filozofické fakultě UK v Praze, po absolutoriu v polovině padesátých let až do roku 1969 vyučoval španělštinu na středních školách. V letech 1969–1974 působil na Filozofické fakultě UK jako pedagog v oboru překladatelství a tlumočnictví a poté vyučoval – až do změny režimu v roce 1989 – na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 1991 se na Filozofické fakultě UK habilitoval a vedl španělské oddělení Ústavu románských studií. Vedle četných odborných studií a článků a knižních doslovů napsal rozsáhlou zásadní příručku Španělská literatura 20. století (1999) nebo pozoruhodnou historickou práci o česko-španělských vztazích v době třicetileté války Španělé, Říše a Čechy v 16. a 17. století (Osudy generála Baltasara Marradase) (2006). Nelze pominout jeho bohatou překladatelskou činnost (José Ortega y Gasset, Gabriel García Márquez, Jorge Luis Borges, Lope de Vega ad.; podílel se rovněž na překladech veršů Vladimíra Holana do španělštiny).

De las muchas definiciones de greguería que Ramón inventó, ésta es la que ha gozado de mayor fortuna: Humorismo + metáfora = greguería. Gómez de la Serna escribió a lo largo de su vida más de 10.000. A pesar del número, no se pescan así como así las greguerías: "Nunca se sabe qué cosa es greguería, cuántas quedan posibles, dónde se encuentran las buenas. Para crear greguerías hay que ordeñarse los pelos uno a uno". De igual manera que Ramón, su hermano en el arte Fernández Arias ha metido en la minipimer su regia cabeza de César con toda la pelambrera para destilar estos dibujos greguerizantes que greguerizan aún más si cabe las geniales greguerías

Vynikající monografie zkoumá vztahy českých zemí a Španělska během třicetileté války. Autor, přední český hispanista, nabízí nový pohled na dějiny a kulturu evropských zemí v tomto období. Josefa Forbelského, docenta hispanistiky na FFUK v Praze, známe jako autora studií o španělské literatuře a kultuře a jako vynikajícího překladatele. Blížící se 400. výročí Cervantesova románu ho inspirovalo k sepsání této rozsáhlé práce. Monografie se zabývá českým stavovským povstáním, bitvou na Bílé hoře a hrůzami třicetileté války, přičemž se zaměřuje na střet protireformace s českou a evropskou reformací. Autor analyzuje politické, náboženské a sociální změny, které přinesla porážka českých stavů, a dopad přílivu cizinců do země. Osud generála habsburských vojsk, Španěla dona Baltazara Marradase, slouží jako epický svorník práce. Forbelský zkoumá jeho vojenské tažení v Evropě a působení jako zemský velitel, přičemž se dotýká sporů mezi bojujícími vojsky a organizací jejich zázemí. V kontextu Marradasových činů se objevuje fascinující obraz předbělohorských a pobělohorských Čech a vztahů v rámci habsburského rodu, stejně jako politických intrik za prvního celoevropského válečného konfliktu.

Ungläubig betrachten die Untertanen eines Karibikstaates den toten Diktator in seinem Palast, in den bereits die Geier eingedrungen sind. Uralt ist er geworden, und schon einmal hat er seinen Tod nur vorgetäuscht, um am dritten Tag desto herrschsüchtiger wieder aufzuerstehen. Gabriel García Márquez erzählt von despotischer Willkür, aber auch von der Einsamkeit und Angst der Mächtigen. In der Figur des Patriarchen vereint er die Diktatoren Lateinamerikas der letzten 150 Jahre und schafft - in einer phantastischen Bilderflut - eine unerhörte Parabel über die Macht.

Von Arthur Schopenhauer schon 1862 kongenial übertragen, ist dieses unentbehrliche Handbuch mit Abstand der beste und der berühmteste Lebensratgeber der Weltliteratur. Gracián war ein Meister der intelligenten Einsicht und pointierten Formulierung. Die 300 Denksprüche seiner überaus erfolgreichen 'Schule der Weltklugheit' erklären, wie man sich in einer damals wie heute immer komplizierter werdenden Welt behauptet.