Ewald Osers Bücher

Kolya, here beautifully translated by Ewald Osers, is the novelization of the Czech film of the same name, which won both the 1997 Oscar and Golden Globe awards for Best Foreign Language Film. Set in Prague in 1988—just before the Velvet Revolution—it tells the story of Louka, a virtuoso performer with the Czech Philharmonic, who has been banned from playing by the state. Now he finds himself playing at cemeteries for a living. Adding to his problems, an illegal arranged marriage has left the hardened bachelor with a little Russian boy to care for. From these elements, Zdenek Sverak—who also played Louka in the film—has woven an enduring tale of the transforming powers of music, language, and love.

Allowed to enter England in 1938, Ewald Osers was not to see his home town, Prague, for another twenty-seven years. In the intervening years Ewald Osers would become one of the best known translators of European literature in the twentieth century. This memoir presents an account of the many works he has translated.

Works selected from twenty-five poets from the Balkan regions, based on volumes published during the past twenty years. ""Many of the poems evoke peasant art from Yugoslovia, of which much of Macedonia was a part for much of this century. Brilliant and ornate, with vivid dreamlike images, the work of Slavko Janevski is painterly in the extreme...Mateja Matevski's hard-edged poems offer a glory of crammed imagery...Osers' selections make us hunger for more"" - Booklist. ""A valuable contribution to our appreciation of Macedonian poetry as one of the most vibrant in world literatures"" - Slavic Review.

Schopenhauer, der unverbesserliche Pessimist, entwarf inmitten des deutschen Idealismus ein Weltbild der Skepsis. Warum fasziniert uns der Philosoph bis heute? In Weimar begegnete er dem alten Goethe, in Dresden verfasste er sein Hauptwerk „Die Welt als Wille und Vorstellung“. Anhänger fand sein Werk erst später. Zum 150. Todestag erzählt Rüdiger Safranski in dieser Biographie mitreißend, wie der Existentialist zu seiner Philosophie kam und was sie aus ihm gemacht hat.

Lange blieben sie der Welt verborgen: Sprachbegabte Riesenmolche: den Menschen sehr ähnlich. Zunächst als billige Arbeitskräfte missbraucht, wenden sie sich schließlich gegen ihre Ausbeuter. Ein Krieg um die Weltherrschaft beginnt … Hans Ticha hat das Werk auf allen Ebenen durchgestaltet, seine virtuose Typographie spielt mit dem formalen Erscheinungsbild der Texte. Zu seiner bekannten Bildsprache tritt eine Feuerwerk an Illustrationen der unterschiedlichsten Stilrichtungen: Zitate von Pop-Art, wissenschaftlich anmutende Zeichnungen auf braunem Fond und Bildrasterpunkte, die gedruckte Quellen suggerieren. Entstanden ist „eines der schönsten Bücher der deutschen Buchgeschichte, das dem polyphonen Anspielungsreichtum des Romans kongenial entspricht“, so Florian Balke von der FAZ.

Das Durchbrechen einer jahrzehntealten Gewohnheit führt in dem 1985 zuerst erschienenen Prosaband mit dem Untertitel »Komödie« von Thomas Bernhard dazu, daß der Privatgelehrte Atzbacher und der Musikphilosoph Reger sich an zwei aufeinanderfolgenden Tagen im Wiener Kunsthistorischen Museum treffen. Atzbacher nimmt diese außergewöhnliche Verabredung zum Anlaß, den in seine Betrachtung versunkenen Reger zu beobachten. Der Zweiundachtzigjährige, der seit dreißig Jahren aus Wien für die Times Musikkritiken schreibt, hat im Kunsthistorischcn Museum seine Kunstbetrachtung zur Perfektion entwickelt: Sie besteht darin, jedes Kunstwerk, das für vollendet gehalten wird, so lange zu studieren, bis dessen Fehler aufgedeckt sind. Alle Alten Meister und Großen Geister sind unvollkommen. Daß Kunst, Musik, Philosophie und Literatur jedoch nicht das »Höchste, Allerhöchste« sind, wird Reger bewußt, als seine Frau stirbt, mit der er mehr als drei Jahrzehnte verheiratet war.

It is September 1944; the war is going badly for the Germans, and they are in a hurry to complete their 'final solution'. Compromises are being made on all sides, conditions are unspeakable, rumours are rife, but nothing definite is known of the Nazis' intentions. On the outskirts of a concentration camp in northern Bohemia three people - two eighteen-year-old men and a desperately lost young woman, Leah - are thrown together, sharing their precarious existence in an attic room. While the world disintegrates around them their relationships are charged with passion, their days filled with erotic and spiritual attraction. Caught in the web of their relationships, their futures are uncertain and any choices they have left to make will be made in the face of almost certain death...

Bilingvní, česko-anglické vydání básně Vítězslava Nezvala.

Although Seifert lived through the many historic turns of his homeland, his was not a political poetry, except in its constant expression of love for his homeland, its beauties and its values. He was the great poet of Prague, of love, of the senses. His work was unpretentious, lyrical yet irreverent, earthy, charming. Seifert was known for the simplicity of his verse, yet his poems are full of surprises, never what at first they seem.

She has hair of ginger and lovely green eyes, and she has just been transported with her family from Terezin to Auschwitz. In short order, her father commits suicide, and her mother and younger brother are dispatched to the gas chambers, but 15 year old Hanka Kaudersova is still alive. Faced with the choice of certain death in the camp or working in a German military brothel on the eastern front, she chooses a chance at life. Passing as an Aryan, Hanka's days in the brothel are full of cold and hunger, fear and shame. She is sustained by her loathing of the men who visit her and by a fierce, indomitable will to live. This devastatingly beautiful novel soars beyond the nightmare to leave the reader with a transcendent sense of hope.

Czech writer Vitezslav Nezval (1900-58) was one of the leading Surrealist poets of the 20th century. Prague with Fingers of Rain is his classic 1936 collection in which Prague’s many-sided life – its glamorous history, various weathers, different kinds of people – becomes symbolic of what is contradictory and paradoxical in life itself.

Sechs Erzählungen von Ivan Klíma über das Erwachen der Liebe, über die ersten Enttäuschungen, über die Sehnsucht, über Banalität und Literatur, geprägt von leiser Wehmut - und von seinem unverwechselbaren Humor.

Ivan Klímas Roman erzählt eine subtile Dreiecksgeschichte im Prag der achtziger Jahre und die (autobiographische) Geschichte eines in Ungnade gefallenen Schriftstellers. Dieser steigt jeden Morgen kurz vor sechs in seine orangefarbene Arbeitsjacke und rückt mit Besen und Schaufel aus: die Straßenkehrer haben Frühschicht. Um der Eintönigkeit seiner Ehe und dem Leben ohne (Bürger-)Freiheiten in einer Gesellschaft von Opportunisten und Korrumpierten zu entfliehen, sucht er Abwechslung und läßt sich auf eine rasante Liebesgeschichte ein. »Liebe und Müll ist ein wunderbares Buch, das mit entwaffnender Unbefangenheit von einer großen emotionalen (und erotischen) Verwirrung erzählt. Es lebt aus einem ganz anderen, fast entgegengesetzten Temperament als die Bücher von Milan Kundera und geht doch von ähnlichen Grundüberlegungen aus.« Philip Roth

The memoir of a writer sentenced to hard labor in Stalinist Czechoslovakia, this is a soaring story of hope and survival. Written during the first year of his sentence for offences against the Stalinist regime, it is a shocking but surprisingly humorous account of life under a harsh regime.

Svazek obsahuje verše současného amerického básníka, scénáristy a dramatika, které kromě intimních reflexí přinášejí i jeho postřehy z cest. Vůbec se zdá, že autorovo putování po nejrůznějších kontinentech se stává jedním z "hnacích motorů" jeho poetiky, která se svým pojetím hlásí spíše ke všednímu, až civilnímu tónu. Tato koncepce pak dává Raganovi možnost, aby se konkrétně vyjádřil k nejrůznějším historickým či společenským problémům určité země, kterou právě navštívil. V tomto básnickém souboru se do centra autorova zájmu dostaly dva sousední státy uprostřed Evropy - Čechy a Slovensko. Zatímco u druhého z nich se Ragan pokouší navázat především na tradici lidových balad, první z nich ho doslova "uhranul" nepřeberným množstvím kulturních památek, mýty i pověstmi, bohatou architekturou i dějinnými rozpory. Snad i proto Ragan tvrdí, že píše poezii, aby "pohnul myslí králů a popíchl svědomí společnosti".

Paměti britského překladatele českého původu Ewalda Oserse, který odborné a čtenářské veřejnosti v anglofonních zemích představil např. Jaroslava Seiferta, Jana Skácela, Vítězslava Nezvala, Egona Hostovského, Ivana Klímu nebo Karla Čapka. Přeložil 150 knih, z toho téměř čtyřicet sbírek poezie. Kniha je rozdělena do čtyř částí, zahrnujících dobu dětství a raného mládí v předválečné Praze, pobyt v Anglii během války, poválečný vývoj a barvitý popis Osersových profesionálních aktivit – zejména jeho práce ve válečném zpravodajství BBC. Půvab Pamětí spočívá v tom, že v nich Ewald Osers nehovoří detailně o překladatelských problémech, ale přesto výmluvně vypovídá o tom, co to je být vynikajícím překladatelem. Svazek uzavírá doslov Martina Hilského a úplná bibliografie publikovaných knižních překladů Ewalda Oserse.

33 básní v slovenčine a 18 básni v nemeckom alebo anglickom preklade spájajú témy židovský osud a holokaust. Ako v predslove píše popredná česká poetka Jana Štroblová, „Richter je básník, spontánně reagující i na sebenepatrnější podněty zvenčí. Schopností bezprostředních reakcí asnahou dodat obecnější platnosti i zážitkům nejsubjektivnějším pripomene tu a tam našeho již nežijícího Miroslava Holuba. U obou je všudepřítomná hořká, až nemilosrdná ironie a kritičnost k jakýmkoli iluzím, ať už osobním či společenským. Holub však měl aspoň jednu víru, a to víru ve všemocnost vědy. Takovou víru Richter nehlásá. Ke všeobsáhlé skepsi ho opravňuje i paměť krve, zadřená tříska židovské zkušenosti (...), jaká snad co do síly tragického prožitku nemá v současné poezii obdobu.“