Václav Lacina Bücher

Nejen léta 1939-45, ale i rok 1938, španělská občanská válka a trvalá nejistota evropské i domácí politiky v posledních předválečných letech poskytla Václavu Lacinovi vděčnou látku k satirické glose; ozývá se tu první hřmění ještě vzdálené bouře, její zesilování a vybití v infernálním fortissimu, i konečné doznívání v temných dálkách, nad nimiž už rudě svítá nový den. Lacinovy satiry se nejen vysmívají, ale i soudí a odsuzují: jsou příkladem poesie bojovné a bojující. Právě časovost, ba příležitostnost těchto veršů jim dodává významu nadčasového: stávají se totiž dokladem odporu a výsměchu, s jakým český lid sledoval halasný pokřik německé propagandy i činnost českých zrádců, jsou cenným pramenem pro vystižení duchovního postoje českého národa v šesti nekonečných válečných letech, postoje, v němž splývala nenávist a opovržení se šibeničním humorem a nezlomnou vírou v budoucnost. (z textu na záložce)

Sbírka satirických veršů z let 1956-1958 vtipně komentuje záporné jevy našeho soukromého a veřejného života i mezinárodní události.

Básně z let 1965–1989. Čtenáře nejvíce pobaví politická satira, která si zachovává určitou lehkost a svěžest a navíc se zamýšlí nad událostmi z roku 1989. Sbírka je zaměřena proti frázím a lžím.

Soubor 45 povídek s nejrůznějšími náměty, které jsou vzorem společenské satiry. Výbor se pohybuje od ryze humoristických povídek až po ostrou satiru. Jsou tu ukázky z rané autorovi tvorby i z jeho nejvyzrálejšího období.

Sedmé vydání nejúspěšnější knihy Václava Laciny, která byla původně stylizována jako příručka, jakási humoristickosatirická poetika, která přináší poučení ctižádostivým spisovatelským elévům. Oproti dřívějším vydáním chybějí průvodní komentáře a kniha má pouze šest oddílů: 1. Spisovatelem snadno a rychle, který líčí vývoj literárního adepta od prvních slohových projevů ve škole až po pubertální erotiku; 2. Básníci o jaru, což je parodická antologie básní s touto tematikou od žákovské poezie 14. stol. až do 2. svět. války; 3. Od povídky k eseji, kde je námětem zpracování popěvku "Šel dráteník po silnici,/ selka na něj volala,/ aby jí šel zadrátovat/ hrnec s dvouma uchama" v podobě poučné povídky pro mládež, dívčího románku, románu pro ženy, kovbojky, detektivky, překladu klasického i moderního a tří úvah: historické, právní a estetické. Nejrozsáhlejší je 4. oddíl Vzorný román, který pod názvem A srdce jejich vzkvetla nakonec šesti (6) květy přináší parodii konvenčního románu koncipovanou tak, jak by jeho jednotlivé kapitoly napsalo 18 českých prozaiků a básníků od K. H. MÁCHY až po ESKYMO WELZLA, V. NEFFA, Q. M. VYSKOČILA, B. ZAHRADNÍKA BRODSKÉHO. 5. oddíl Drama je vyplněn obdobným zpracováním Hry o svaté Dorotě ve stylu K. ČAPKA, J. HILBERTA, F. ŠRÁMKA, J. WOLKRA aj. 6. oddíl obsahuje pouze vesele útočný Rozhovor s kterýmkoli slavným spisovatelem, zesměšňující tlachavého žurnalistu, který vše za spisovatele odpoví sám.

Drei Gauner jagen durch das nachrevolutionäre Russland auf der Suche nach einem Juwelenschatz und erleben dabei amüsante Abenteuer. Diese bissige Satire, die nun erstmals vollständig und in neuer Übersetzung vorliegt, beginnt am Sterbebett von Ippolit Worobjaninows Schwiegermutter, wo er ihr Geheimnis erfährt: In einem der zwölf Stühle der Familie sind ihre Juwelen versteckt. Worobjaninow, der ein tristes Leben als Standesbeamter führt, macht sich auf die Suche nach dem Millionenschatz. Doch er hat einen erbitterten Konkurrenten: Väterchen Fjodor, ein cleverer Pope, kennt ebenfalls das Geheimnis. Der kleine Gauner Ostap Bender, ein charmanter und kaltschnäuziger „Kombinator“, bietet Worobjaninow seine Hilfe an, wird sein Partner und übernimmt bald die Kontrolle über die Suche. Gemeinsam durchqueren sie Sowjetrußland, geraten in turbulente Situationen und treffen immer wieder auf Verhältnisse, die dem offiziellen Propagandabild widersprechen. Die chaplineske Situationskomik, die scharfe Realsatire und der brillante Sprachwitz machen diese zeitlose Gaunerkomödie weltberühmt. Erstmals veröffentlicht 1928, wurde sie mehrfach verfilmt. Der Erfolg führte dazu, dass die Autoren Ilja Ilf und Jewgeni Petrow Ostap Bender in einem zweiten Teil erneut agieren ließen. Eine vollständige, zensurfrei Fassung erschien erst 1997 in Moskau.

Obsah: Šťastný domov. Zrádce národa v Chotěboři. V hodině náboženství. Korupční aféra magistrát. praktikanta Bachůry. Jaké máme trápení s tetou. Stavovské rozdíly. Adele Toms z Haidy, německá učitelka. Zasnoubení v naší rodině.Tasemnice paní kněžny. Smiřovačky. Konfiskační praxe. Čáka pěšáka Trunce. Povídka o obrazu cís. Frant. Josefa I. Bilance váleč. tažení hejtmana Alserbacha. Po stopách stát. policie. Tragedie c. k. šikovatele Henry Hallera od 13. pěš. pluku. Baráčnická krev p. Potužníka. Hořický okres. hejtman. I vyklepal prach z obuvi své. Zbabělec. Dobročinnost. Klasická výchova. V benátských mučírnách. Boží sláva. Historie prasete Xavera.

Všelikou havěť měšťanskou a měšťáckou si bere na mušku stirik Václav Lacina ve své nejnovější sbírce povídek, v nichž se znovu osvědčuje co zkušený a s věcí obeznalý hmyzoznalec. Sbírá, pozoruje, popisuje a třídí různé její odrůdy z rodu měšťanského, vytahuje je z koutů a děr na světlo boží a názorně demonstruje, v čem tkví jejich škodlivost. A třeba nejde o suché profesorské kázání, avšak o rozverný hmyzopis satirikův, nachybí tu ani motiv naukový: nepředvádí se totiž to veselé divadlo pro smích sám - a je tu k němu věru sdostatek příležitostí - nýbrž cílem tohoto měšťanského besedování jest ponaučení i varování před fvšým měšťanským hmyzem jako takovým. Před tím, který se uchoval ve své původní podobě co přežitek až do našich dnešních dnů, i před jeho zárodky, larvičkami a kuklami, jež tu a tam nasadil jako nežádoucí odkaz na odchodnou i do našeho nového bytu, do naší nové společnosti. Jest pak vřelým přáním autora, aby při tomto očistném besedování působila jeho knížka jako nejradikálnější DDT.