Arnošt Černík Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Jde o dvě knihy v jedné vazbě. První napsal Arnošt Černík, šéf expedice Huascarán 1970. Byl spisovatelem. Svou poslední knihu, Výprava na Ararat, dokončil před odjezdem do Peru. Odtamtud se nevrátil. Zahynul spolu s dalšími třinácti horolezci pod lavinou uvolněnou z vrcholu Huascarán. Rukopis ležel 30 let v šuplíku, než vyšel. L. Vejražka připravil textově knihu „Říkali mu Ajšek“, kde je očima Černíkových přátel vypodobněn jeho mozaikový portrét, též jeho láska k horolezectví a horám, také zatčení jeho tchyně StB.

Autorka strávila dva roky v Jemenu, stala se lékařkou imámova harému, a napsala o tamním životě poutavou knihu

Als Heinrich Harrer 1939 mit einer deutschen Erkundungsexpedition zum Nanga Parbat aufbrach, war er bereits ein gefeierter Bergsteiger und Skiläufer. Doch die Herausforderungen lauerten auf dieser Expedition nicht am Berg. Auf dem Rückweg wurden er und seine Gefährten vom Zweiten Weltkrieg überrascht und in Indien in einem britischen Gefangenenlager interniert. 1944 gelang Harrer die Flucht ins Hochland Tibets. Als erstem Europäer öffnete sich ihm dort der Königshof der damals noch unabhängigen tibetischen Monarchie. Harrer wurde zum Freund und Berater des jungen Dalai Lama und sollte erst acht Jahre später als veränderter Mensch nach Europa zurückkehren. Seine Erinnerungen sind Zeugnis einer persönlichen Reifung, packender Abenteuerbericht und wertvolles Dokument der Geschichte Tibets.

Fotopublikace z nakladatelství Orbis klasického, téměř čtvercového formátu. Autor fotografií Aleš Kraus.

Kniha, která popisuje horolezecké dobývání Nanga Parbatu od prvního pokusu po úspěšný výstup Hermanna Buhla.

Vyprávění o cestě na Korsiku a o výstupu na nejvyšší horu ostrova.

Druhé vydání populárně vědecké knížky seznamuje s vývojem názorů na existenci tzv. sněžného člověka, žijícího v nepřístupných oblastech Himálají. Tlumočí názory stoupenců i odpůrců existence yetiho, připomíná přínos československé vědykobjasnění této otázky aj. Druhé vydání je doplněno fotografiemi míst, kde byly nalezeny stopy po yetim, a snímky, jež zachycují svět lámaismu. Doslov Emanuel Vlček.

Cestopisná reportáž převzala název pro sopky z řečtiny. Popisuje výstupy na vrcholky sopek Vesuv u Neapole, Etna u Mesiny, Gran Cratero a Stromboli v Liparském archipelu. Líčí nejen zkázy, jež způsobily v minulosti, ale i krajinný ráz jejich okolí a cestovní zážitky.

Reprezentativní publikace z odkazu umělce-fotografa, jehož život předčasně ukončila v r. 1970 lavina v peruánských Andách. V 8 barevných a 164 černobílých fotografiích je zde v detailech i jedinečných panoramatech zachycena krása a půvab české, moravské a slovenské krajiny a jejich hor a architektonických památek Prahy, českých, moravských a slovenských měst, hradů, zámků a lázní ve všech ročních obdobích. V textu básně různých autorů.

Osobní zkušenosti a dojmy autorovy z výstupů na Charmoz, Petit Dru, Montblank, Grandes Jorasses, Matterhorn, Eiger a Cima Grande di Lavaredo v Alpách a na Dongus-Orun, Nakra-tau a Dych-tau na Kavkaze jsou popsány živě, a přece bez patosu. Poznáváme nejen technické podmínky výstupu, ale i podmínky morální.

Kniha o cestě po Řecku, s podtitulem "K vrcholům Olympu a krétské Idy".

Černobílými i barevnými fotografiemi doprovázené vyprávění o výpravě skupiny československých horolezeckých reprezentantů v roce 1962 do oblasti Centrálního Kavkazu. Průvodní text napsal Arnošt Černík, mapy: Jindřich Průša a Antonín Pavlík.

První část knihy tvoří vyprávění o dobrodružstvích himálajských horolezeckých výprav v letech 1950–1960. Druhá část zachycuje vývoj expedičního horolezectví v následujících dvou desetiletích, které charakterizuje snaha dosáhnout co nejhodnotnějšího sportovního výkonu.