Hans Urs von Balthasar Reihenfolge der Bücher

První svazek rozměrné trilogie, která v předvečer druhé světové války (1937–1939) přinesla syntetizující pohled na vývoj moderní německé literatury a filozofie z hlediska proměn eschatologického myšlení. První díl se soustředí na epochu osvícenství a romantismu a jako jejich hlavní rys vykládá posuny křesťanské eschatologie směrem k „prométheovskému principu“, k imanentizujícímu a subjektivizujícímu pojetí vztahu mezi lidským duchem, přírodou, dějinami a božstvím. Spis má navzdory tematické šíři (od Lessinga či Herdera přes romantiky a idealisty až po Wagnera a Nietzscheho) sevřenou interpretační povahu a představuje vyrovnání s moderním německým myšlením, jak se rozvíjelo ne v teologických spisech, nýbrž v poezii a filozofii.

Publikácia predkladá čitateľovi texty Hansa Ursa von Balthasara a Josepha Ratzingera – pápeža Benedikta XVI. Vychádzajúc zo súdobej situácie v Cirkvi, analyzujú dôvody, prečo je napriek mnohým problémom a krízam stále žiaduce zostať kresťanom a neodvrátiť sa od Cirkvi.

Diese Anthologie vereint Texte von Balthasar, die sich mit den geistlichen Übungen des hl. Ignatius von Loyola befassen. Sie bietet einen umfassenden Kommentar zu den Exerzitien und einen Überblick über Balthasars theologisches Werk, das auf den Exerzitien basiert, und dient als Unterstützung für Übende und Leitende.

Hans Urs von Balthasar addresses the critical issues that have been unsettling the Catholic laity since the Second Vatican Council. In a clear and readable manner, he focuses on the core elements of the faith: the Word of God; the life, death, and resurrection of Christ; the sacraments; the structure of the Church; and Mary. Speaking plainly about the polarization within the Catholic Church, he also discusses the various ideological trends—such as liberalism, progressivism, and traditionalism—that have undermined the confidence and the unity of the faithful. "In this Primer, Balthasar addresses today's faithful laity who feel that [the] solidity of the Church is shifting beneath their feet. He speaks to those who fear that the Church has done what she ought not to do: that she is in fact relaxing her demands in order to win favor, not from God, but from man. Into this situation Balthasar re-proposes the'form' of Jesus Christ as revealed in his Church. This form is 'only the whole': the whole, concrete reality of Christ, conveyed within Catholic tradition. This form is 'spun from three strands' of Word, sacrament, and ecclesial authority. These three provide the Church with the ability to remain on course despite the winds blowing through history." — Angela Franks, Ph.D., From the Foreword

Der zweite Band von Balthasars Werk untersucht die Rolle der „Herrlichkeit“ oder „theologischen Schönheit“ in der christlichen Theologie. Er zeigt auf, dass nur Theologien, die die Herrlichkeit der christlichen Offenbarung reflektieren, eine echte geschichtliche Bedeutung erlangen. Während die Kleriker-Theologen bis zur Hochscholastik dominieren, übernehmen ab dann Laien wie Dante und Pascal die Initiative, um die ursprüngliche Herrlichkeit neu zu beleuchten. Das Buch präsentiert ein einzigartiges europäisches Symposion, das neue Perspektiven für die christliche Theologie eröffnet.

In der Heiligen Schrift gibt es zwei Gruppen von Aussagen vom Gericht über die Menschen. Die eine betont, dass Christus für alle Menschen gelitten hat und gestorben ist, dass Gott unbedingt das Heil aller will. Die andere Gruppe spricht eindeutig vom Gericht und von der Verurteilung derer, die sich ihrer Nächsten nicht erbarmten, und darum mit ewiger Verdammung bestraft werden. Dieser scheinbare Widerspruch verbietet es uns, im voraus wissen zu wollen, wie das Gericht Gottes ausgeht: «Wir stehen ganz und gar unter dem Gericht und haben kein Recht und keine Möglichkeit, dem Richter vorweg in die Karten zu schauen.» Die Rede über die Hölle hat nur einen Sinn: «... den Menschen dahin zu bringen, sein Leben im Angesicht der realen Möglichkeit ewigen Scheiterns zu meistern und die Offenbarung als einen Anspruch von letzter Ernsthaftigkeit zu verstehen» (J. Ratzinger). Das ernsteste, was es gibt, ist nicht die Strafgerechtigkeit Gottes, sondern seine Liebe. Darum ist die «Hoffnung für alle» dem Christen nicht nur möglich, sondern geradezu geboten.

Na čem by měl stát život dnešních kněží? Co je podstatou kněžského poslání? Odpovědi na tyto otázky nás vedou k apoštolům a jejich povolání Kristem. Apoštolové přijímají nový život a účast na jeho kněžství, což je pokračováním poslání prvních apoštolů a samotného Ježíše. Osoba Krista je základem kněžské spirituality. Hans Urs von Balthasar, významná postava katolické teologie 20. století, ovlivnil mnohé, včetně Pavla VI. a Benedikta XVI. V této studii se zaměřuje na různá pojetí kněžství, jedinečnost novozákonního kněžství, modlitbu v životě kněze a církevní obce a posláním Panny Marie. Texty přecházejí do autorovy osobní meditace, nabízející solidní odpovědi na otázky spojené se současným nedostatkem kněžských povolání. Vojtěch Brož napsal úvod k českému vydání. Balthasar (1905–1988) byl švýcarský katolický kněz a teolog, který studoval germanistiku a filosofii a vstoupil do jezuitského noviciátu. Vysvěcen na kněze v roce 1936, později založil sekulární institut Janovo společenství a nakladatelství Johannes Verlag. Po 2. vatikánském koncilu spoluzaložil mezinárodní katolickou revue Communio. Před smrtí přijal jmenování kardinálem od Jana Pavla II. Jeho nejznámější dílo zahrnuje trilogii Herrlichkeit, Theodramatik a Theologik, přičemž v češtině vyšly pouze drobnější studie.