Doprovodná publikace digitalizačního projektu PRALIT, v rámci něhož zpřístupnila Městská knihovna v Praze pražské židovské literární památky a hudebniny. Obsahuje medailony vybraných spisovatelů a hudebních skladatelů. // Text: Jana Navrátilová, Marie Valtrová a Markéta Dvořáková.
Divadelní společnost Jana Hrušínského – Divadlo Na Jezerce. Výpravná kniha o historii dnes jednoho z nejznámějších pražských divadel a také o historii známého hereckého rodu Hrušínských, s medailony herců a režisérů divadla Na Jezerce a rozhovory s některými z nich – například s Janem Třískou, Jiřinou Bohdalovou, Janem Hřebejkem, Janem Kačerem, Bárou Hrzánovou, Jiřinou Kubánkovou a dalšími. Autorka nezapomněla také na ohlasy diváků a divadelní kritiky na nejzajímavější hry, které divadlo uvedlo. Celá publikace je vyzdobena velkým množstvím krásných barevných fotografií.
Podtitul: Tallin - Petrohrad - Praha : Lilian Malkina vzpomíná Vzpomínky estonské herečky žijící a působící už několik let v Praze. Do povědomí českého publika vstoupila výraznou postavou babičky ze Svěrákova filmu Kolja, oceněného Oscarem jako nejlepší zahraniční film roku 1996. Vyprávění o životě v Estonsku a Rusku za totalitních podmínek, přesto s výjimečnými kulturními i společenskými zážitky, je současně upřímným vyznáním hereččiny celoživotní vášně pro divadlo, film, vaření a cestování. Celý text jiskří osobitým humorem Lilian Malkiny.
Marie Valtrová: Slavná éra městských divadel pražských - Ornestinum - Herci vzpomínají Autentické výpovědi mnoha známých herců (Adamová, Beneš, Bohdalová, Fialová, Jiránková, Kostka, Lipský, Lukavský, Němec, Postránecký, Preiss aj.), režisérů i dalších spolupracovníků (Havel, Radoková) vytvářejí obraz nezapomenutelné éry Městských divadel pražských /1950 – 1973/ , kdy stál v jejich čele vynikající režisér, překladatel a dramaturg Ota Ornest. Bohatou dokumentací a fotografiemi vybavila knihu její editorka M. Valtrová
O Evě Hrušínské (1928 - 1997), manželce vynikajícího českého herce Rudolfa Hrušínského, lze bez nadsázky říci, že život zasvětila svému muži a jeho umění. Ve vzpomínkách se Eva Hrušínská vrací nejen k nejlepším létům svého života, kdy jí bylo dopřáno sdílet veškeré radosti a strasti po boku herce, který patří k nejvýraznějším postavám českého divadla a filmu dvacátého století, ale i k době mládí, kdy přišla o své nejbližší. Výraznou část tvoří deníkové záznamy a dopisy, které Rudolf Hrušínský během natáčení filmu Oáza v poušti Karakum v roce 1971 posílal své ženě, dopisy autenticky vypovídající o období tzv. normalizace. Kniha, která byla okamžitě po svém prvním vydání rozebrána, je doprovázena množstvím unikátních rodinných fotografií.
Vzpomínková kniha manželky českého herce Rudolfa Hrušínského paní Evy na její rodinu. Kniha vzpomínek ženy českého herce Rudolfa Hrušínského, literárně zpracovaná Marií Valtrovou, oživuje postupně životní cestu paní Hrušínské, od jejího dětství a dospívání k seznámení a hlavně společnému životu s milovaným Rudolfem, ať už v jeho soukromé nebo pracovní podobě. Hlavní text, doplněný rodokmenem rodiny Hrušínských, obsahuje též manželovy dopisy z roku 1971, z doby natáčení filmu Oáza. Je dobře, že obsahuje, nejen pro svědectví o jejich pisateli, ale i pro svědectví o životních okolnostech, v nichž je psal.
Průvodce literárním dílem a osudem dramatika, scenáristy a textaře písní Vratislava Blažka představuje tuto mimořádnou osobnost z mnoha úhlů - jako satirika, jehož hry se staly senzací poválečného Divadla satiry a Městských divadel pražských, jako autora prvních filmových muzikálů Starci na chmelu a Dáma na kolejích - a konečně i jako hráče před Bohem a lidmi, jak zní podtitul knížky. Torzo pamětí, dopisy přátelům a vzpomínky přátel vytvářejí mozaiku, z níž vyvstává lidský obraz Vratislava Blažka, jehož humor nevyhasl ani po odchodu do emigrace, z níž se už - k naší škodě - nevrátil Literární pozůstalost Vratislava Blažka, vynikajícího českého satirika, scenáristy a textaře písní.... celý text
Kniha 50 hereckých portrétů významných osobností českého poválečného divadla.
Kronika jednoho z nejstarších hereckých rodů sleduje jeho vývoj od poloviny 19. století po současnost.
