MarieThérèse Cuny Bücher

Die Überlebende eines Ehrenmordanschlags berichtet! Souad ist siebzehn Jahre alt, als ihre Familie im Westjordanland sie zum Tode verurteilt: Weil sie schwanger wurde, hat sie die Familienehre beschmutzt. Ihr Schwager vollstreckt das Urteil - und verbrennt sie bei lebendigem Leib. Doch mit letzter Kraft kann Souad fliehen. Im Krankenhaus bringt sie ihren Sohn zur Welt, der ihr sofort genommen wird. Einer mutigen Menschenrechts-Aktivistin gelingt es auf abenteuerliche Weise, Souad das Leben zu retten. Als sie nach 25 Jahren endlich ihr Kind wiederfindet, entschließt Souad sich, Zeugnis abzulegen - um der Weltöffentlichkeit die Augen über dieses grausame, archaische Gesetz gegen die Frauen zu öffnen! 'Für dieses Buch habe ich meine Lebensgeschichte erzählt und dabei auch die verborgensten Erinnerungen aus meinem Gedächtnis zu Tage gefördert. Das war schwierig und schmerzhaft. Ich wünsche mir, dass dieses Buch um die Welt geht und irgendwann auch in meine Heimat, das Westjordanland, gelangt, wo es die Männer hoffentlich nicht gleich verbrennen.' SOUAD

Leila lebt mit ihrer Familie in Frankreich. Im Alter von 21 Jahren wird die junge Marokkanerin zwangsverheiratet. Mit einem Mann, der 15 Jahre älter ist, den sie niemals zuvor gesehen hat und den sie nicht liebt. Im Haus ihres Ehemanns und ihrer Schwiegermutter beginnt für Leila eine wahre Hölle aus körperlicher und seelischer Gewalt, endlosen Demütigungen und unerträglicher Schikane. Doch sie gibt nicht auf und erreicht schließlich etwas, was in der westlichen Welt so selbstverständlich scheint: Unabhängigkeit ..

Souad, sedemnásťročná dievčina z malej jordánskej dediny, sa zamilovala, čo v jej kultúre znamená smrť. Jej rodina ju odsúdila na smrť za „zneuctenie“ a jej švagor ju upálil zaživa, čím sa stal v očiach dedinčanov hrdinom. Tento „zločin pre česť rodiny“ je v skutočnosti zbabelou vraždou, za ktorú nikto nie je potrestaný. Souad, napriek ťažkým popáleninám, prežila a bola zachránená susedmi. Avšak aj v nemocnici sa jej pokúsila zabiť vlastná matka. Po týchto traumatických zážitkoch sa rozhodla odhaliť barbarské praktiky, ktoré pretrvávajú vo svete. Jej príbeh je volaním o pomoc a snahou prelomiť ticho okolo smrti žien, ktoré sa stali obetami mužských zákonov. Souad, ktorá sa narodila v rokoch 1957 alebo 1958, žila v dedine až do roku 1970, keď ju rodina potrestala za predmanželský vzťah. Po podpálení sa jej život skončil v Jordánsku, kde je úradne mŕtva. Jej nový život začal v Európe po viac než dvadsiatich operáciách, vďaka pomoci humanitárnej organizácie. Dnes žije skrytá, má rodinu a pracuje ako sekretárka. Svoj príbeh chce zdieľať, aby ukázala, že tí, ktorí páchajú „zločiny pre česť rodiny“, nie sú hrdinovia, ale vrahovia.

U nás dobře známá francouzská herečka Annie Girardotová četla svého času v rozhlase na stanici Europe 1 ráno co ráno po jednom příběhu žen své doby. Žen mladých, starých, svobodných i dlouhá léta vdaných, žen moderních i tradičních, které však mají jedno společné: ani jedna z nichnežije na úkor ostatních, ani jedna z nich není bohatě zajištěnou, znuděnou paničkou, jejíž jedinou činností je vymýšlet si problémy. Tyto ženy se musí potýkat s problémy skutečnými, ať už uvnitř rodiny, nebo spoločenskými, a každá z nich je řeší svým osobitým způsobem. Čtyřicet těchto příběhů pak Annie Girardotová za pomoci Marie Thérése Cunyové shromáždila v souboru Slova žen. Povídky mají čapkovské ladění, nelamentují, nedramatizují, snaží se porozumět lidem a v prostých věcech najít malá hrdinství i velké oběti.

412pages. poche. Broché.

Aujourd'hui, en France, plus de 60 000 petites filles sont excisées. Chaque année 2 millions de jeunes filles sont excisées. 130 millions de femmes dans le monde ont subi ces mutilations. La tradition voudrait que l'excision augmente la fécondité des femmes, qu'elle garantisse la pureté et la virginité d'une fille ainsi que la fidélité d'une épouse... Dans les faits, cette mutilation barbare met en péril la vie des jeunes filles qui la subissent et les prive à jamais de plaisir, brisant leur vie de femme. " Deux femmes m'ont attrapée et traînée dans la pièce. L'une, derrière moi, me tient la tête et ses genoux écrasent mes épaules de tout leur poids pour que je ne bouge pas ; l'autre me tient aux genoux, les jambes écartées... Mon cœur se met à battre très fort... " Le témoignage de Khady est celui d'une enfant qui, à l'âge de sept ans, a vécu ce cauchemar, et qui, devenue femme, a pris conscience de la barbarie de cette pratique. C'est le parcours d'une survivante qui dénonce, avec un courage inouï, ce qu'elle a subi. Une militante qui, sans relâche, se bat dans le monde entier pour sauver des enfants avant l'horreur.

Podtitul: Oběť belgického pedofila vypovídá Beletristická podoba autentického příběhu belgické dívky, která se ve dvanácti letech stala jednou z obětí belgického pedofila Marca Dutrouxe, jehož případ v 90. letech otřásl světovou veřejností. Dívka byla jednou ze šesti obětí sadistického pedofila a jednou ze čtyř, které přežily. V roce 1995 ji po osmdesáti dnech věznění ve sklepě Dutrouxova domu vysvobodila policie a soudní proces, který s pachatelem následoval, trval celých osm let. Dívka nakonec vystoupila jako hlavní svědek obžaloby a odhalila psychický i fyzický teror, kterým ona i ostatní oběti prošly, znásilňování, hladovění a ponižování. Díky své houževnatosti a odvaze se jí podařilo přežít a její výpověď před soudem přispěla k vynesení konečného rozsudku.

Když se onoho červnového dne roku 2002 Muchtár, mladá žena z kasty chudých rolníků, dostavila ke kmeni mocných Mastojů, aby prosila o odpuštění za svého bratra, neměla ponětí, jak kruté ponížení ji čeká. Netušila, že místo vyrovnání "dluhu" za bratrovo nespravedlivé obvinění, na ni čeká zvůle; že válečníci z bohatého kmene už o jejím osudu rozhodli. Sotva dozní slova její omluvy, vrhnou se na ni čtyři muži, odtáhnou ji k nedaleké chatrči a déle než hodinu ji "ve jménu cti" znásilňují. Marně dívka volá o pomoc, marně se brání. Když ji zpola nahou vyhodí ven před shromážděnou vesnici, zdá se, že jí zbývá jediné. Co čeká zneuctěnou ženu jiného než smrt? Muchtár skutečně přemýšlí o sebevraždě, je už téměř rozhodnutá vypít kyselinu, aby smazala palčivou hanbu, která tíží ji a její rodinu. Ale po několika dnech beznaděje a zoufalství se v ní probudí touha po pomstě. Nedá se přece surovostí připravit o život, nepodlehne, bezpráví nesmí zůstat bez trestu. Zlomená dívka v sobě najde netušenou sílu a začne promýšlet odplatu. S neuvěřitelnou odvahou a obdivuhodnou vytrvalostí se vydá do boje se zlovůlí a nespravedlností, přestože soud se zpočátku "pro nedostatek důkazů" odmítá kauzou zabývat. Muchtár osobní statečností vyburcuje světovou veřejnost, ale její život je stále v ohrožení...

Millionen von Lesern aus der ganzen Welt haben Betty Mahmoodys authentischen Bericht über ihre dramatische Flucht aus dem Iran gelesen. Durch den großen Erfolg von Nicht ohne meine Tochter erfuhr Betty von vielen Frauen und auch Männern, die ein ähnliches Schicksal haben und verzweifelt um ihre Kinder kämpfen. Mit leidenschaflticher Anteilnahme begann sie, sich für diese Eltern und Kinder einzusetzen, und gründete aus eigenen Mitteln die Hilfsorganisation „One World for Children“.