Tato kniha navazuje na dětskou knihu Říkali mi Leni . V knize autorka líčí osudy českého děvčátka zavlečeného za války do Německa. Německá Leni Freiwaldová se mění v českou Lenku Sýkorovou, která se vrátila i se svojí maminkou, která přežila koncentrační tábor. Vrátily se do Čech do malého městečka na Šumavě za svým dědečkem. Lenka obdivovala všechny květiny na zahradě a líbilo se jí tu více než v Německu. Čechy jí připadaly krásné a čisté, i lidi okolo ni byli na ní hodní. Maminka jí pomáhala s učením a přihlásila ji do základní školy, kde se zase naučila česky. Potkala spoustu nových kamarádů, ale na své kamarády v Německu nezapomněla. Také za Lenkou přijela její kamarádka Erna až z Prahy a vyprávěla jí své smutné zážitky z koncentračního tábora. Hodně si rozuměly, ale Lenky nejlepší kamarádka zůstává Toni Weber z Německa. Maminka Lence zakazovala dopisy do Německa. Chtěla, aby Lenka i ona zapomněly na ty zlé časy v Německu. Ale nakonec, když maminka viděla snahu Lenky jak ve škole tak doma, povolila jí dopis do Německa pro Toni, ve kterém ji zvou Lenka a maminka do Čech. Kniha končí příjezdem Lenčiny nejlepší kamarádky do Čech.
Eva Janíčková Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)
Asi nejznámějším dílem Bezděkové je kniha pro děti a mládež Říkali mi Leni, která patřila po řadu let mezi povinnou školní četbu. Kniha byla mnohokrát reedována a přeložena do několika jazyků, například do ruštiny, angličtiny, slovenštiny či švédštiny. V poutavém a dobře vykresleném příběhu se zde před námi rozvíjí osudy malé holčičky, která byla tak jako mnoho dalších dětí za druhé světové války odebrána českým rodičům a zavlečena do Německa na "převychování." Doslov Karel Nový.