Kniha obsahuje profily zapomínaných autorů. Uvádí hlavně biografii osobností a jejich vřazení do dobových relací. Dále jejich bibliografii, knižní i časopiseckou, domácí i zahraniční a nástin výkladu díla. První, exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Lenky Škrabánkové navrhla Barbora Munzarová.
Výbor z básnického díla 1940—1989 — po více než čtyřiceti letech první kniha, která Zdeňku Rotreklovi oficiálně vyšla ve vlasti.
Spisy 1 Do deseti oddílů zpracovaná autorova celá básnická tvorba, počínaje prvními verši a knižním debutem Kyvadlo duše a konče sbírkou Cestovní klínopis a cykly veršů Sedmiprstý týden (1996) a Záznamy (1998–1999), publikovaných jen v novinách a časopisech. Jako motto je zařazena báseň ze srpna 2000. Autor za tuto knihu obdržel v roce 2001 Cenu Jaroslava Seiferta.
Eseje vycházely v letech 1936-1948 v čas. Řád, Národní obnova, Vyšehrad a Na hlubinu
Spisy 2. Román Světlo přichází potmě začal autor psát na začátku roku 2000; podává v něm sugestivní obraz jedinečných lidských osudů, které byly zasaženy všemi tragickými událostmi posledních šedesáti let českých dějin.
Sbírka veršů Němé holubice dálek je spjata s Brnem, s autorovým rodným domem (postaveným v 80. letech 19. století) a zvláště s rodnou zahradou, záhnoucí se od Údolní ulice až k hradu Špilberku (zahrada měla přes tři tisíce čtverečních metrů). Na této zahradě stála tzv. "otevřená besídka"; v ní autor začátkem čtyřicátých let rád sedával, i se svými literárními přáteli Františkem Halasem, Klementem Bochořákem ad. Sbírka vznikla v roce 1987 s pracovním názvem Hebrejské melodie. Definitivní název Němé holubice dálek jí dal autor podle nápěvu, podle něhož se zpíval žalm 56, a opatřil ji hebrejským podtitulem Al jónat elém rechokím (později upraveno na élem). První knižní vydání sbírky. Obsahuje také oddíl Basic Latin.
Sbírka Stromy, ptáci, zvířata a podobní lidé z roku 1973 se váže jednak k období autorovy nemoci, jednak k delším pobytům ve zčásti zděděném a zčásti zakoupeném domku se sadem uprostřed lesů za Brnem v letech 1972-1973. Odtud pochází také množství motivů rostlin a zvířat. Neobvyklé zvyky, samostatná sbírka napsaná roku 1974, vyšla roku 1980 pod názvem Neobvyklé zvyky, poezie 1974 jako 230. svazek Edice Petlice, později znovu v samizdatu v Brně.
Původní rukopis veršů Cestovní klínopis obsahoval básně z pobytů v zahraničí a z cest do Švýcarska, Francie, Španělska, Portugalska a Bavorska v devadesátých letech. Osm básní AM LOHNERWEG, v nichž je užito i lidové němčiny kantonu Bern, napsal autor jako vzpomínku na svého přítele, rodilého Švýcara, spolužáka ze studijního pobytu ve Vevey u Ženevského jezera v roce 1938. Později autor rukopis rozšířil o další verše ze stejné doby a celou sbírku zarámoval básněmi Někde I (1991) a Někde II (1995). Takto uspořádaný Cestovní klínopis vyšel v roce 1996 spolu se sbírkou Němé holubice dálek.
Básnická sbírka inspirovaná jazykovými učebnicemi Basic, mluvou obyvatel autorova rodného města, Čechů, Němců a Židů, a orwellovským newspeakem...
Do pátého svazku Spisů uspořádal Zdeněk Rotrekl svou dosavadní tvorbu literárněhistorickou a esejistickou. Oddíl I – „Skrytá tvář české literatury nejenom krásné“ tvoří stejnojmenný soubor biografických medailonů členů starší literární generace: Ivana Blatného, Jana Čepa, Zdeňka Kalisty, Dominika Pecky, Bohuslava Reynka, Jana Zahradníčka, Františka Halase ad. Poprvé vyšel v samizdatové edici Milana Jelínka v roce 1986, poté v roce 1987 v Sixty-Eight Publishers v Torontu a dvakrát v nakladatelství Blok (1991 a 1993). Oddíl II – „Fenomény barokní i jiné“ obsahuje: eseje vydané v samizdatu v souboru Barokní fenomén v současnosti a jiné úvahy (edice Milana Jelínka 1986 a Edice Expedice 1987), poté pod názvem Barokní fenomén v současnosti (Torst 1995); další texty zveřejněné v samizdatu, v různých sbornících, vysílané v rozhlase nebo dosud nezveřejněné. Svazek uzavírá Jmenný rejstřík a Poznámky ediční a jiné. K vydání připravila Jana Uhdeová.
