Čestmír Jeřábek Bücher

Autentické deníkové zápisky pořizované tajně (dokonce v utajení před vlastní rodinou) v letech 1948–58. Z chronologických záznamů událostí na Brněnsku vzniklo dílo, jaké dosud o historii Brna a jeho vývoji v poválečných letech chybí. Čestmír Jeřábek, sám literát, syn obrozeneckého spisovatele Kamila V. Jeřábka, vykreslil v pamětech portréty mnoha brněnských osobností: spisovatelů, výtvarníků, intelektuálů i úředníků. Popisuje reakce na únor 1948 a následující změny politického režimu. K vydání připravil Dušan Jeřábek (1922-2004). 2. vydání.

Spisovatel Čestmír Jeřábek začíná své záznamy právě v únoru 1948. Téměř den po dni sleduje politické události v naší republice i ve světě. Pravidelně glosuje domácí kulturní scénu a brněnské dění. Po odchodu do předčasného důchodu se ještě intenzivněji věnuje práci na trilogii o knížeti Václavovi. Velmi často cituje zprávy z tisku (zpočátku hlavně z Lidových novin) a ze zahraničního rozhlasu. Publikace je doplněna jmenným rejstříkem.

Láskyplně vyprávěné vzpomínky, oživující staré doby, život a lidi a autorovo vlastní dětství, prožívané na moravské vesnici v koloběhu ročních dob a o prázdninách i v Litomyšli.

Jeden rok ze života Franze Kafky. Novela, která vychází poprvé z literární pozůstalosti Čestmíra Jeřábka, zachycuje krátký, ale důležitý úsek ze života Franze Kafky. Je to doba ke konci první světové války, když už Kafka napsal řadu svých stěžejních próz, především román Proces, který však tehdy nebyl ještě publikován. Jeřábek se soustředil na problematiku umělce, který si uvědomuje – jako německý Žid, současně však Pražan rodem i cítěním – svoji tragickou izolovanost v prostředí, které by mu mělo být domovem. Národnostní přehrada jej dělí od Čechů, k nimž jinak má plné sympatie, rasová příslušnost jej vyčleňuje z komunity německé. Vykupuje se – sám pro sebe – skoro docela utajovanou literární tvorbou...

Druhý svazek trilogie rozvíjí starou pověst o válce lucké a je obrazem počínajícího zápasu o sjednocení Čech. Proti živelnému, výbojnému a pohanskému knížeti Lučanů Vlastislavovi stojí zde zasněný, nevýbojný a v duši rozdvojený knížeNeklan, který se však opírá o svého vojevůdceTyra, reprezentujícího mohutnost a nezkaženost tehdejšího života, jehož symbolizuje "medvědí kůže", navenek nevzhledná, avšak skýtající sílu a věrnost.

Svět hoří, připomíná boje, jichž se v rakouských uniformách na italské frontě účastnily čeští vojáci, evokuje tehdejší smýšlení prostých zákopových bojovníků, zasažené již prvním ohlasem ruské revoluce a převratnými myšlenkami o svobodě, která by byla podstatnější než jen svoboda národní. Román nám přesvědčivě odhaluje duševní rozpoložení těch, kdo pochopili, že byli obětováni cizímu zájmu.

Bylť to zajisté věk vítězení křesťanstva nad pohanstvem, kteréžto v národu tak srdečně nábožném, jaký jest náš, bez velkého myslí rozjaření a kolotání předsejítí nemohlo... Palacký.

Román o životě Boženy Němcové. Autor se vrací k jejím literárním počátkům.