Martin Slepička Bücher

Kult galořímských, franských a francouzských světců ve středověkých Čechách a na Moravě v kontextu česko-francouzských vztahů. Kniha se v širším kontextu vývoje nejstarších česko-francouzských vztahů věnuje historickému poznání úcty ke světcům spjatým s francouzským prostředím na území Čech a Moravy v období středověku. Jádro publikace tvoří tři výzkumné kapitoly. První z nich pojednává o středověkých česko-francouzských vztazích se zaměřením na diplomatické a kulturní kontakty. Nejrozsáhlejší druhou kapitolu tvoří 20 případových studií zaměřených na kult galořímských, franských a francouzských světců na území raně až pozdně středověkých Čech a Moravy. Poslední třetí kapitola interpretuje získané poznatky na poli kulturního transferu světecké úcty, stejně jako symbolické role, pod níž francouzští světci vystupovali napříč středověkou českou společností.

Kolektivní dílo českých a slovenských odborníků na nejstarší dějiny českého státu se věnuje v širším kontextu vlády dynastie Přemyslovců osobnosti méně známého českého knížete Vladislava I. (po 1065–1125). Tomu se sice na rozdíl od jeho otce Vratislava II. či syna Vladislava II. nepodařilo dosáhnout královské koruny, ale přesto se jako důležitý zakladatel takzvané vladislavské linie rodu výrazně zapsal do regionálních dějin západních Čech, neboť založil nejstarší klášter v Kladrubech a získal i románský kamenný hrad Přimdu. Publikace obsahuje šest bloků kapitol k osobnosti knížete Vladislava I. a široce pojatým dějinám přemyslovské epochy. Kolektivní monografie vznikla u příležitosti 900. výročí smrti Vladislava I. ( 1125) a je výstupem mezinárodní vědecké konference, konané v dubnu 2025 na půdě Katedry historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.