Robert Delort ist ein französischer Mediävist, dessen Werk sich dem täglichen Leben im Mittelalter widmet. Seine Forschung, geprägt von Studien an renommierten europäischen Universitäten und einer langen akademischen Laufbahn, zeichnet sich durch tiefes Eintauchen in historische Quellen aus. Delorts Stil ist bekannt für seine akribischen Details und seine Fähigkeit, die Vergangenheit für den modernen Leser lebendig werden zu lassen. Sein meistgelesenes Werk, "Le Moyen Age: histoire illustrée de la vie quotidienne", ist ein Beispiel für seinen Bestreben, die mittelalterliche Geschichte einem breiten Publikum zugänglich zu machen.
Der Historiker und Biologe Delort schildert die Entwicklungsgeschichte der Tiere, eingebettet in Zoologie, Mythologie, Wirtschafts- und Kulturgeschichte, Verhaltenstheorie und Volkskunde. Die anschauliche Darstellung der historischen Rolle einzelner Tiere und der Vielschichtigkeit ihrer Entwicklung macht Delorts Buch zu einer spannenden Lektüre.
Vergöttert, verehrt und geliebt, ist sein größter Feind dennoch der Mensch - auf der Jagd nach Elfenbein.
Dva přední francouzští historici-medievalisté v knize shromáždili přes osm desítek hesel, samostatných a ucelených esejů, věnovaných podstatným skutečnostem a tématům středověkého života: nalezneme mezi nimi jak tradiční témata politických dějin („Král“, „Šlechta“, „Válka a křížová výprava“), dějin hospodářských („Peníze“, „Řemeslníci“, „Půda“), kulturních („Katedrála“, „Literatura a literatury“, „Poutnictví“, „Symbol“), tak hesla věnovaná základním vrstevnicím mentální krajiny středověkého člověka, často už pouhým názvem naznačující napětí mezi protikladnými složkami pojednávaných témat: „Mužství a ženství“, „Řád a stavy“, „Střed a periferie“, „Svoboda a otroctví“, „Ústní a písemné“. Stranou nezůstávají ani „periferie“ středověkého Západu: „Byzanc a Západ“, „Islám“ či „Moře“. Složení autorského kolektivu je podobně rozmanité – převažují v něm autoři francouzští, ale vedle nich nalézáme i odborníky z Itálie, Německa, Anglie, Spojených států, Polska i Ruska. Podařilo se tak encyklopedii vtisknout celoevropský rozměr, byť její zaměření zůstává v první řadě západoevropské a v samém centru pozornosti je pochopitelně Francie. Díky knize dojde čtenář k hlubšímu pochopení oné nejednoznačné, vzrušující a v mnohém klíčové epochy evropských dějin.
Les croisades ont d'abord été la grande affaire et l'aventure des croisés. Elles ont aussi été notre guerre sainte, avec ses caractéristiques militaires et religieuses, financières et mystiques. Elles ont encore été le grand choc entre l'Orient et I'Occident, avec les batailles, les entreprises et les ruptures politiques. Les croisades restent dans notre mémoire collective l'une des grandes aventures, à épisodes multiples, de l'histoire universelle. Aussi l'interrogation centrale, pour celui qui se plonge dans l'étude de cette longue épopée, est d'en établir le bilan. Celui-ci donne le clair sentiment de son caractère éminemment négatif. Tant de courage, tant d'héroïsme, tant de sang versé (mais aussi tant d'esprit d'entreprise, tant d'intérêts investis, tant de volonté de puissance) semblent donc n'avoir abouti qu'à un désolant naufrage. Reste qu'on ne saurait négliger l'importance de ces expéditions et de ces idées : pendant des siècles, elles ont mobilisé les forces vives de la grande famille occidentale, laquelle demeure, longtemps après la chute d'Acre en 1291, hantée par l'idée de croisade.
Au moment où l'opinion internationale prend conscience du péril qui menace les monuments et la vie même de Venise, ce livre tente de tracer le portrait historique d'une cité dont l'existence, dès l'origine, fut au prix d'une lutte incessante des hommes contre des conditions naturelles particulièrement défavorables. C'est grâce au dynamisme de ses marins, de ses marchands, de ses diplomates que Venise a su tourner à son avantage sa position aux confins de plusieurs mondes. Les solidarités qui ont uni les Vénitiens pendant plus d'un millénaire s'expriment aussi bien dans la stabilité des institutions que dans les caractères irréductibles d'une culture, d'un art, d'un genre de vie.