Historian Paul R. Josephson explores the surprising origins, political contexts, and social meanings of ordinary objects. Drawing on archival materials, technical journals, interviews, and field research, this engaging collection of essays reveals the forces that shape (and are shaped by) everyday objects.
The irresistible rise and fall of the world's favourite farm animal--
Reveals the history and death of the Soviet Union’s peaceful use of nuclear power through exploration of both the projects and the technocratic and political elite who were dedicated to increasing state power through technology. Paul Josephson illuminates the problems that can befall any society heavily invested in large-scale technology.
Focusing on the ambitious megaprojects undertaken by Russian leaders over the last century, the book explores how these initiatives shaped the nation's identity and power. It highlights the contributions of various groups, including peasants and prisoners, in constructing monumental infrastructure like nuclear power stations and transcontinental railroads. By examining these projects, the author reveals deep continuities in Russian political culture, redefines the concept of empire to include internal colonization, and enriches the discourse on environmental and social history linked to large-scale technology.
In the first cultural and political history of the Russian nuclear age, Paul Josephson describes the rise of nuclear physics in the USSR, the enthusiastic pursuit of military and peaceful nuclear programs through the Chernobyl disaster and the collapse of the Soviet Union, and the ongoing, self-proclaimed 'renaissance' of nuclear power in Russia in the 21st century. At the height of their power, the Soviets commanded 39,000 nuclear warheads, yet claimed to be servants of the 'peaceful atom' – which they also pursued avidly. This book examines both military and peaceful Soviet and post-Soviet nuclear programs for the long durée – before the war, during the Cold War, and in Russia to the present – whilst also grappling with the political and ideological importance of nuclear technologies, the associated economic goals, the social and environmental costs, and the cultural embrace of nuclear power. Nuclear Russia probes the juncture of history of science and technology, political and cultural history, and environmental history. It considers the atom in Russian society as a reflection of Leninist technological utopianism, Cold War imperatives, scientific hubris, public acceptance, and a state desire to conquer nature. Furthermore the book examines the vital – and perhaps unexpected – significance of ethnicity and gender in nuclear history by looking at how Kazakhs and Nenets lost their homelands and their health in Russia in the wake of nuclear testing, as well as the surprising sexualization of the taming of the female atom in the Russian 'Miss Atom' contests that commenced in the 21st century.
V první studii kulturních a politických dějin ruského atomového věku Paul Josephson popisuje vzestup jaderné fyziky v Sovětském svazu, od nadšené snahy o vojenské a mírové jaderné programy přes černobylskou katastrofu a pád Sovětského svazu až po tzv. „renesanci“ jaderné energie v Rusku21. století. Na vrcholu své moci měli Sověti 39 000 jaderných hlavic, ale prohlašovali se za služebníky „mírového atomu“, o který také horlivě usilovali. Tato kniha zkoumá vojenské i mírové sovětské a postsovětské jaderné programy v dlouhém období – před válkou, během studené války v Rusku až do současnosti. Zároveň se zabývá politickým a ideologickým významem jaderných technologií, souvisejícími ekonomickými cíli, společenskými a environmentálními náklady a kulturním pojetím jaderné energie. Nukleární Rusko zkoumá průsečíky dějin vědy a techniky, politických a kulturních dějin a dějin životního prostředí. Atom v ruské společnosti považuje Josephson za reflexi leninského technologického utopismu, požadavků studené války, vědecké pýchy, přijetí veřejností a tužby státu podmanit si přírodu. Autor se zaměřuje i na zásadní význam etnicity v jaderné historii, když ukazuje, jak v důsledku jaderných testů Kazaši a Němci přišli o domovy a zdraví. Připomíná také překvapivou sexualizaci zkrocení „ženského“ atomu v ruské soutěži „Miss Atom“, která začala ve 21. století.