Rudolf Červenka Bücher

Imperator Caesar Marcus Aurelius Antonius Augustus bol aj spisovateľom a filozofom. Jeho dielo Hovory k sebe samému je dostatočne známe (v slovenčine vyšlo pod názvom Myšlienky k sebe samému). Pre naše územie je zaujímavé aj tým, že Marcus Aurelius napísal: "Písané v krajine Kvádov nad Grannou (Hronom)." Cisár superveľmoci sediaci na brehu Hrona a uvažujúci o zmysle života je skutočnosťou, ktorá sa na našom území odohrala takmer pred dvetisíc rokmi.

Nach über zwanzig Jahren kehrt Ladislav Mňačko, ein Autor, dessen Name der jüngeren Generation kaum bekannt ist, in die slowakische Literatur zurück. Nach seiner Emigration im Jahr 1968 verschwand sein Werk aus dem literarischen Diskurs, doch in den fünfziger und sechziger Jahren erregte er mit seinen Büchern und journalistischen Beiträgen große Aufmerksamkeit. Zu seinen bedeutenden Werken zählen die Reportage „Kde končia prašné cesty“ und die Romane „Smrť sa volá Engelchen“ und „Ako chutí moc“, die scharf gesellschaftliche Probleme reflektierten und den Boden für die Ereignisse von 1968 bereiteten. Mňačko setzte seine literarische Tätigkeit auch im Exil fort, wobei seine Texte, wie die Essays „Agresori“ und „Siedma noc“, ebenfalls von Bedeutung sind. Die Neuauflage des Romans „Ako chutí moc“ ist besonders relevant, da sie das Lebensschicksal eines ehemaligen Revolutionärs und führenden Staatsmannes analysiert, dessen Macht ihn allmählich zersetzt. Das Werk kann auch als Kritik an den nicht-stalinistischen Machthabern der letzten zwanzig Jahre gelesen werden und deckt die gleichen Machtmechanismen sowie den demoralisierten Einfluss der Macht auf. Daher ist dieses Werk auch heute aktuell und kann zur gegenwärtigen gesellschaftlichen Erneuerung beitragen.

Biografie Karla Hofmana Československý malíř Karel Hofman vystavuje v Bologni galerii Sagittario krajiny a fantazie, které  jsou zcela naplněny vůni střední Evropy a na nich je patrný vliv expresionismu .Jde především o obrazy jež vyvěrají z lidových tradic z nichž čerpal též Marc Chagall Zde lyrismus některých velkých obrazů venkova svou vůni zdůrazňující proměny ročních období tlumočených působívě tichou  hrou  barevných skvrn tu zase tichý vkus obrazu fantazie vkus který není naivním uměním , ale má společnou malířskou  kulturu již jsou neseny jeho krajiny Tato kultura a světelnost jeho obrazů nám vysvětluje jeho pobyt v Itálii. V ní jakoby zaznívaly vzpomínky na jas římského nebe. 43 černobilých a 19 barevných reprodukčních ďila Karla Hofmana. Cizojazyčná kniha,Čeština, němčina,angličtina,ruština, francouzština

Beauftragt vom Magazin »The New Yorker« fuhr der amerikanische Kriegsreporter John Hersey im Mai 1946 nach Hiroshima, um über die Ausmaße des Atombombenabwurfs zu recherchieren. Bei seinen Nachforschungen stieß er auf erheblichen Widerstand von Seiten der amerikanischen Besatzungsbehörde. Diese hatte schon am 19. September 1945 ein offizielles Verbot der Berichterstattung in Wort und Bild über die Folgen des Atombombenabwurfs erlassen. Trotz aller Schwierigkeiten gelang es Hersey, sechs Überlebende des 6. August 1945 zu interviewen. Sein Bericht erschien im gleichen Jahr in einer Sondernummer des »New Yorker« und erregte weltweites Aufsehen. Einer der von diesem Bericht Erschütterten war Robert Jungk, der diese Lektüre als »lebensbestimmend« beschrieb und ein Vorwort verfasste.

Als F. Scott Fitzgeralds famoser Roman „The Great Gatsby“ 1925 erschien, erntete sein Autor von zahlreichen Schriftstellerkollegen hymnische Kritiken, doch erst die Nachkriegsjahrzehnte bescherten seinem Meisterwerk die weltweite Anerkennung, die es verdient. Ergreifend und mit subtiler Finesse erzählt Fitzgerald die Geschichte des schillernden Emporkömmlings Jay Gatsby, der auf seinem Anwesen rauschende Feste feiert, um seine einst verlorene Liebe zurückzugewinnen - eine Geschichte über die Macht großer Gefühle und das schmerzhafte Scheitern eines romantischen Traums. Diese Ausgabe präsentiert den grandiosen Klassiker der amerikanischen Literatur in einer zweisprachigen Ausgabe Englisch und Deutsch.

Mit der Sicherheit eines Traumwandlers gelangt Augustin Meaulnes, in der Schule 'der große Meaulnes' genannt, auf einer Irrfahrt aus der dörflichen Enge auf ein geheimnisvolles Landgut. Er findet sein Paradies und … verliert es wieder. Rastlos wird er nach diesem Ort suchen, wo er ein wunderschönes Mädchen kennenlernte. Unterstützt von seinem jüngeren Freund und Bewunderer François Seurel, der diese Geschichte erzählt. Die Landkarte verrät den Weg nicht. Und doch … 1913, vor hundert Jahren, erschien Alain- Fourniers einziger vollendeter Roman zum erstenmal in fünf Fortsetzungsfolgen in der renommierten Nouvelle Revue Française. Er verfehlte den Prix Goncourt um nur eine Stimme, wurde aber bald zu einem Kultbuch und ist bis heute eines der meistgelesenen Bücher in Frankreich. Am 22. September 1914 fiel Alain-Fournier in den ersten Wochen des Ersten Weltkriegs.

Niccolò Machiavellis 1532 veröffentlichte Schrift „Il Principe“ hat sich als „Der Fürst“ in die Weltliteratur eingetragen. In seiner Radikalität und der scharfen Trennung zwischen politischem Handeln und individuellen Entscheidungen überstrahlt Machiavellis Werk die politischen Theorien seiner Zeitgenossen. Er untersucht, was das oberste politische Amt ist, die verschiedenen Arten davon, sowie deren Erhalt und Verlust. Im Fokus stehen Herrschaftsbildung und -sicherung, wobei alle Handlungen des Fürsten an ihrem politischen Zweck gemessen werden: der Erhaltung der Herrschaft. Der Erfolg hängt nicht vom moralischen Wert, sondern von der Wirkung des Verhaltens ab. Dieser amoralische, erfolgsorientierte Rationalismus verstörte viele Zeitgenossen. „Machiavellismus“ wurde zum Synonym für Verschlagenheit, Amoral und Rücksichtslosigkeit in der Politik. Skrupellose Machtpolitik wird oft als „machiavellistisch“ bezeichnet, und die berühmte „Realpolitik“ beruft sich auf Machiavellis Werk. Im Laufe der Jahrhunderte wurde „Il Principe“ unterschiedlich interpretiert, zuletzt auch von der Managementlehre adaptiert, sei es in Führungsstrategien oder Karriereplanung. Dennoch lohnt sich ein Blick ins Original, denn „Der Fürst“ bietet eine realistische, zeitlose Analyse der Politik, in der staatliche Interessen stets über ethische Überlegungen gestellt werden.

Autor, smýšlením venkovan, hledá právo měst na existenci, odhaluje zástěrku „nezištné“ solidarity zahraničních spojenců, porovnává kvality generálů naší současnosti a minulosti, odmítá slova, jimiž se nám cizí síly snaží vnutit pokřivené vidění světa, na prstech sčítá poslance a senátory obdařené morálkou, svědomím a zodpovědností. Vzníceně reaguje na úslužný voluntarismus dnešní žurnalistiky, tvrdí, že bez poctivého úsilí o pravdu společnost upadne, protože pouze pravda přináší příslib budoucnosti, opakovaně se dovolává autority TGM a píše naivní dopisy současnému prezidentovi – které, jak uhodnete, zůstávají bez odpovědi. Pochybuje, že „v lásce a ve válce je dovoleno všechno“, tíží ho, že „v lodním boku je díra jako hrom a dovnitř se valí voda“, a tak se ptá Odkud jdeme, kde jsme a kam bychom měli mířit. Prohlašuje: Potřebujeme změnu, pomozme jí! a zachází tak daleko, že předestírá body stručného politického programu. Ve vření událostí se střelka kompasu ztrácí. Platí stále siločáry světa, který budovali naši úctyhodní předkové? Je něco, v čem jsme lepší než oni, anebo si hovíme na dně díry, do níž se propadla naše zodpovědnost a důvěra v budoucnost? Mají nás dnešní dramata spravedlivě smést z povrchu Země, anebo se snad opravdu blížíme k vyššímu stupni společenské existence bez sporů, násilí a válek? Pokud ano, nebude to Pyrrhovo vítězství?

Z každodenní šedi a obyčejnosti života na nás může vystrčit hlavu krize a zatáhnout nás do vnitřní prázdnoty. Kdosi nám rozbil iluze a upadneme do chaosu a zmatku, cítíme nejistotu, bolest, beznaděj i zoufalství... Pak se dostáváme do pasti, současný svět nás totiž nutí ke spěchu: „Vyřeš to okamžitě. Něco hezkého si kup. Najdi nový vztah. Změň práci. Věnuj se nějakému zájmu. Odmedituj to." Instantní řešení však nic trvale neřeší. Co nebylo prožito, to se vrátí, možná s větší silou. Touha po úlevě, po rychlém odchodu z temnoty je přitom motorem hojivého procesu, bez toho bychom mohli uváznout ve tmě navždy. Jak objevil Carl Gustav Jung, právě tady využijeme pomoc starobylého umění proměny, alchymie. Povede nás cestou, jež mění rozklad, tíhu a zoufalství, jedním slovem „olovo", ve „zlato" vědomého, plného bytí. Scelí protiklady a vystaví hlubší, odolnější identitu. Přístupná knížka seznamuje s živou duchovní disciplínou, s poznáním, o něž se člověk může opřít. Text vysvětluje proměnu a pomáhá jí. Srozumitelný výklad prostupuje řada jednoduchých, ale silných cvičení-meditace a kontemplace, aktivní imaginace i denní rituály pro harmonizaci vnitřní energie. „Zlato" se nerodí z dokonalosti, ale z chaosu - chaos je plodný!