Jaroslav Simonides Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

"Eden" gehört zu den spannendsten Romanen des polnischen Science-fiction-Autors Stanislaw Lem, ist indes kein heiteres Buch. Denn das, was den irdischen Weltraumfahrern auf ihrer Reise im All begegnet, ist mehr als unerfreulich. Ein Berechnungsfehler zwingt sie zur Notlandung auf Eden, dem Planeten, der wie ein Opaltropfen im All funkelt, der sich ihren Forschungsversuchen indes immer wieder verschlossen hat. Nicht nur, daß sie statt "auf" "in" Eden landen - sie brauchen viele Stunden, um sich an die Oberfläche des Planeten hochzuarbeiten - sie stehen fasziniert vor einer fremden Zivilisation, die sich ihrem Erkenntnisvermögen zu entziehen scheint. Ihre Expeditionen, die nur von den Anstrengungen, das Schiff wieder startklar zu machen, unterbrochen werden, münden in eine Fülle dramatischer Abenteuer. Das Erlebte weist ihnen ihre vorläufigen Grenzen, es lenkt sie aber auch auf die Frage, wie sich der Mensch im All zu verhalten habe. Leidenschaftliche Auseinandersetzungen, der mit Opfern verbundene Versuch, den Bewohnern dieser fremden Welt nahezukommen, ehe sie, der Physiker, der Kybernetiker, der Arzt, der Ingenieur, der Koordinator, der Chemiker ihre Reise fortsetzen, das bildet den Inhalt dieses utopischen Romans von Stanislaw Lem.

Kniha obsahuje dvě nejvýznamnější divadelní hry malíře a dramatika Stanisława Wyspiańského Varšavanka a Veselka. Svazek je obohacen o výběr z korespondence, komentáře, dobové ohlasy a velmi obsáhlé pojednání o dramatikově životě a díle. Kniha je doplněna výběrem reprodukcí Wyspiańského obrazů.

Weltraumpiloten gibt es in der Science-fiction wie Sand am Meer; aber keinen wie Lems Piloten Pirx, einen liebenswürdigen, nachdenklichen, ein wenig zögernden, aber unerschrockenen Burschen, der alle Probleme, denen er sich im Weltraum gegenübersieht, mit jungenhaftem Charme angeht. Und Probleme gibt es immer um ihn, denn er scheint das Seltsame wie ein Magnet anzuziehen.

Hrdinkou této vtipné parodické detektivky je mladá polská spisovatelka a redaktorka, která cítí nesoulad ve svém manželském životě a řeší jej přechodně studijním pobytem v Kodani, kde přítelkyně překládá její knihu do dánštiny. Jedné jarní neděle jede na dostihy, teple se oblékne avezme si platinovou paruku, tašku s polsko-anglickým slovníkem, zeměpisným atlasem a do poloviny uháčkovanou šálou i s háčkem. Všechny tyto věci se později ukážou jako osudově důležité. Je vášnivou hráčkou, na dostizích vyhraje větší sumu, dá se pak zlákat do nelegálního doupěte hazardních her a také zde jí přeje štěstí. Při náhlém policejním zátahu však dojde ke zmatku, střelbě a naší hrdince umírá v náručí gangster, který si ji kvůli paruce splete s členkou bandy a svěří jí tajemství o ukrytém pokladu. Odtud se začíná rozvíjet fantastický děj plný útěků a pronásledování, odehrávající se postupně v Brazílii, na jachtě uprostřed Atlantiku, ve Francii, na italské Riviéře a nakonec v Polsku.

Dopisy, které Sobieski své ženě psával za každého delšího odloučení v letech 1665-1683, patří k nejvýznamnějším dílům polské epistolografie. Zachycují ve vší bezprostřednosti velmi proměnlivý vztah mezi oběma partnery, ale i dobu pro polské dějiny velmi pohnutou a vrcholící vítězstvím nad Turky u Vídně. Sobieski dovede líčit velké bitvy, život ve vojenském ležení i zákulisní intriky u královského dvora svěžím, živým jazykem a s talentem i zaujetím rozeného reportéra. V jeho dopisech se pravdivě zrcadlí svět a láska XVII. století.

»Die Handschriften von Saragossa« des weitgereisten Freigeists Jan Graf Potocki ist der wohl am raffiniertesten konstruierte Abenteuer-, Bildungs- und Schauerroman der Weltliteratur. Die von erotischen, phantastischen und komischen Zwischenfällen übervolle Reise des jungen Hauptmanns Alfons van Worden durch Spanien liefert den opulenten Rahmen. Davor entwickelt sich ein grandioses Erzählwerk voller Lust am Galanten, das in seiner intelligenten Immoralität so reizvoll ist wie ein aufgeklärtes »Decamerone« oder die »Erzählungen aus 1001 Nacht«.

Povídka o ženě, lásce, o ženině údělu a o poslání umění chce hovořit i k dnešnímu člověku a vyznívá v přesvědčení, že život a dílo osciluje mezi radostným přijímáním darů života a moudrým smířením s neodvratnou smrtí.

Autor dorazil do Jeruzaléma na počátku 40. let. Věděl, že začíná nové údobí jeho života. Za ním zůstalo okupované Polsko, z otcovského domu zbyla hromada sutin, popel jeho rodičů rozvál vítr po polích tábora smrti, plameny pohltily jeho knihovnu a rukopisy. Jeho jedinými zbraněmi za mravní obrodu člověka byl verš a scéna. Výsledkem toho procesu je básnická skladba Poražený Faust. Tento text poprvé u nás uvedla Lyra Pragensis v nastudování Milana Friedla a s hudbou polských autorů. Kniha v kožené vazbě, se sedmi původními litografiemi J. Šerých, který také navrhl předsázku a pouzdro, vyšla jako příloha k programu koncerního uvedení v Lyře Pragensis v září 1968.