Jaroslav Simonides Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Aufgrund eines Berechnungsfehlers bohrt sich das Raumschiff in die Oberfläche des Planeten Eden. Während der Zeit, in der die sechs Besatzungsmitglieder ihr Schiff wieder instand setzen, unternehmen sie einige Expeditionen, und es gelingt ihnen, sich schließlich mit einem der seltsamen Doppelwesen, die diesen Planeten bewohnen, zu verständigen. Die unheimliche Tyrannei, mit der sie auf diese Weise Bekanntschaft machen, veranlaßt sie zu der Überlegung, ob die Edenbewohner befreit werden könnten und sollten - was sie dann aber doch nicht verantworten zu können glauben. "Der Pole Stanislaw Lem gilt als einer der bedeutendsten Science-Fiction-Autoren des Ostblocks - zu Recht. Denn obwohl es offensichtlich ist, daß hier mancherlei höchst irdische Probleme ins Weltall projiziert werden (und dieser utopische Roman einer außerirdischen Zivilisation daher möglicherweise auch seinen politischen Stellenwert hat), obwohl Lems wissenschaftlich-technisches Vokabular einiges an Wissen auch vom Leser fordert - seine Phantasie ist hinreißend und unerschöpflich, seine Kunst, mit unterkühlten Stilmitteln Spannung aufzubauen und Konflikte dramatisch zuzuspitzen, vollendet." --Mannheimer Morgen

Kniha obsahuje dvě nejvýznamnější divadelní hry malíře a dramatika Stanisława Wyspiańského Varšavanka a Veselka. Svazek je obohacen o výběr z korespondence, komentáře, dobové ohlasy a velmi obsáhlé pojednání o dramatikově životě a díle. Kniha je doplněna výběrem reprodukcí Wyspiańského obrazů.

Weltraumpiloten gibt es in der Science-fiction wie Sand am Meer; aber keinen wie Lems Piloten Pirx, einen liebenswürdigen, nachdenklichen, ein wenig zögernden, aber unerschrockenen Burschen, der alle Probleme, denen er sich im Weltraum gegenübersieht, mit jungenhaftem Charme angeht. Und Probleme gibt es immer um ihn, denn er scheint das Seltsame wie ein Magnet anzuziehen.

Hrdinkou této vtipné parodické detektivky je mladá polská spisovatelka a redaktorka, která cítí nesoulad ve svém manželském životě a řeší jej přechodně studijním pobytem v Kodani, kde přítelkyně překládá její knihu do dánštiny. Jedné jarní neděle jede na dostihy, teple se oblékne avezme si platinovou paruku, tašku s polsko-anglickým slovníkem, zeměpisným atlasem a do poloviny uháčkovanou šálou i s háčkem. Všechny tyto věci se později ukážou jako osudově důležité. Je vášnivou hráčkou, na dostizích vyhraje větší sumu, dá se pak zlákat do nelegálního doupěte hazardních her a také zde jí přeje štěstí. Při náhlém policejním zátahu však dojde ke zmatku, střelbě a naší hrdince umírá v náručí gangster, který si ji kvůli paruce splete s členkou bandy a svěří jí tajemství o ukrytém pokladu. Odtud se začíná rozvíjet fantastický děj plný útěků a pronásledování, odehrávající se postupně v Brazílii, na jachtě uprostřed Atlantiku, ve Francii, na italské Riviéře a nakonec v Polsku.

Dopisy, které Sobieski své ženě psával za každého delšího odloučení v letech 1665-1683, patří k nejvýznamnějším dílům polské epistolografie. Zachycují ve vší bezprostřednosti velmi proměnlivý vztah mezi oběma partnery, ale i dobu pro polské dějiny velmi pohnutou a vrcholící vítězstvím nad Turky u Vídně. Sobieski dovede líčit velké bitvy, život ve vojenském ležení i zákulisní intriky u královského dvora svěžím, živým jazykem a s talentem i zaujetím rozeného reportéra. V jeho dopisech se pravdivě zrcadlí svět a láska XVII. století.

Polský šlechtic, politik, filosof a badatel vytvořil svým románem, který považoval ve srovnání se svou vědeckou prací za okrajovou záležitost, dílo, které zůstává po stránce formální, ideové i umělecké neobyčejně zajímavým článkem vývoje novodobé prózy na přelomu mezi osvícenstvím a romantismem. Jádro románu tvoří dobrodružné putování šlechtice a důstojníka van Wordena, které je provázeno řadou samostatných vyprávění, jen volně spojených rámcovým příběhem. V těchto epizodách se střídají různé druhy výpravné prózy, novely rytířské, dobrodružné, fantastické i komické.

Povídka o ženě, lásce, o ženině údělu a o poslání umění chce hovořit i k dnešnímu člověku a vyznívá v přesvědčení, že život a dílo osciluje mezi radostným přijímáním darů života a moudrým smířením s neodvratnou smrtí.

Autor dorazil do Jeruzaléma na počátku 40. let. Věděl, že začíná nové údobí jeho života. Za ním zůstalo okupované Polsko, z otcovského domu zbyla hromada sutin, popel jeho rodičů rozvál vítr po polích tábora smrti, plameny pohltily jeho knihovnu a rukopisy. Jeho jedinými zbraněmi za mravní obrodu člověka byl verš a scéna. Výsledkem toho procesu je básnická skladba Poražený Faust. Tento text poprvé u nás uvedla Lyra Pragensis v nastudování Milana Friedla a s hudbou polských autorů. Kniha v kožené vazbě, se sedmi původními litografiemi J. Šerých, který také navrhl předsázku a pouzdro, vyšla jako příloha k programu koncerního uvedení v Lyře Pragensis v září 1968.