Věra Olivová Bücher

Vzpomínky Jiřího Beneše - synovce československého prezidenta - na pobyt v koncentračním táboře

Ve své přehledné práci věnované dějinám tzv. první republiky se Věra Olivová věnuje zejména českým politickým dějinám. V deseti kapitolách sleduje vnitřní vývoj i mezinárodněpolitické vazby československého státu od jeho vzniku v říjnu 1918, přes 20. léta a bouřlivou hospodářskou krizi, až k velké politické krizi v druhé polovině 30. let. Velkou pozornost věnuje rozboru kritického roku 1938. Svoji práci zakončuje popisem epizodické tzv. druhé republiky na přelomu let 1938 a 1939. Publikaci doplňují tabulky a grafy dokumentující politickou podobu Československé republiky let 1918–1939.

Průběh pietního aktu, citace z dobového tisku, projevy soustrasti atd.

Soubor úředních zpráv a telegramů zasílaných Janem Masarykem z Londýna do Prahy v době od listopadu 1937 do září 1938. / K vydání připravila: Věra Olivová.

Podstatnou část svazku Spory o dějiny IV. tvoří původní články na témata, o nichž nedostatečně diskutuje odborná obec, jsou nedostatečně známá veřejnosti, případně jsou účelově a pokřiveně interpretována.

Historická studie je věnovaná zejména zahraničně politické aktivitě čs. vlády a evropských velmocí.

Publikace s bohatým fot. materiálem je věnována historii vzniku moderního sportu v oblasti Předního východu, Egypta, antického Řecka a říše římské.

Výbor textů význačného spisovatele o osobnosti druhého československého prezidenta.

Mezi lety 1848 a 2008, které tato historická kniha pokrývá, se formoval náš současný svět, včetně jeho kladů a záporů, kulturního a technického vývoje, a politických a hospodářských změn. Vznikla moderní Evropa, v jejímž rámci se etabloval československý a později český stát. Dlouho jsme se na naši novodobou historii dívali zkresleně, ideologicky zatíženě, což nám bránilo v objektivním poznání. Dějepisci často zamlčovali nebo zkreslovali události, motivováni cíli, které nebyly vědecké. Tyto tendence přetrvávají dodnes. Kniha renomované historičky prof. PhDr. Věry Olivové, DrSc., představuje návrat k svobodné vědě. Autorka, reagující na potřeby výuky, zpracovala učebnici pro školy do podoby určené široké veřejnosti k devadesátému výročí vzniku Československa. Zasvěceně a s nadhledem popisuje evropský vývoj a moderní české dějiny od nástupu industriální společnosti, zdůrazňuje vzájemné vazby a specifika vývoje našeho národa. Sleduje dramatickou cestu demokracie, jejíž ideu zasel Sokol v polovině 19. století a která se vyvinula díky T. G. Masarykovi. Po dvou totalitních obdobích se demokracie pod evropskou integrací znovu rozvíjí. Text je doplněn množstvím ilustrací, dokumentárních fotografií a reprodukcí významných výtvarných děl, které vytvářejí barvité panorama novodobých dějin.

Publikace sleduje pozitivní demokratickou tradici první Československé republiky, její deformaci jak za německé okupace po r. 1938, tak po roce 1948 za komunistické éry i na negaci této tradice po sametové revoluci. Závěrem je zařazena stať autorky k 80. výročí republiky v r. 1998.

V roce 1912 vznikla v Praze jedna z prvních vědeckých publikací mladého Edvarda Beneše nazvaná Stranictví. Byla věnována problematice politických stran a byla podána jako habilitační spis na české filozofické fakultě a profesoři T.G. Masaryk, František Krejčí a František Čáda ji označili za "velmi pozoruhodnou. Kniha má několik kapitol jako: Vznik a třídění politických stran, Cíle a poslání stran, Vzájemný poměr politických stran, Funkce pol. Stran (Strana je orgánem pro uplatňování vůle lidu), Následky stranického ducha a nesnáze demokracie, atd. Tato práce předběhla dobu a ještě nyní, po 100 letech svým rozborem a myšlenkami je dílem, kterým by se mohli a měli poučit politici naší doby.

V publikaci otiskuje Společnost Edvarda Beneše kapitolu z Pamětí prezidenta Beneše o odsunu Němců z Československa, doplněnou souborem dokumentů. Již třetí (zkrácené) vydání této publikace reaguje tak na - v současnosti oživované pokusy - o zpochybnění některých historických skutečností, především odsunu Němců a snah přesunout vinu za Druhou světovou válku na Československou republiku a především prezidenta Beneše. Na konci války zůstalo 360 000 mrtvých československých občanů zavražděných v koncentračních táborech a plynových komorách. V publikaci jsou otištěny projevy Konrada Henleina, Reinharda Heydricha a K. H. Franka, kde je jasně stanoven záměr likvidace českého národa.

Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody. Jeho zásluhy na obnově československé státnosti jsou nepopiratelné. Velkého demokrata Edvarda Beneše bychom měli pozorně studovat i dnes. Do sborníku přispěli Robert Kvaček, Jan Kuklík, Jaroslav Hroch, Jiří Weigl, Pavel Carbol, Václav Klaus, Jindřich Dejmek, Věra Olivová, Josef Zumr, Drahomír Jančík a Marie Neudorflová. V příloze najde čtenář úryvky z děl Edvarda Beneše. Editoři jsou Marek Loužek a Jana Čechurová.

První část knihy historicky líčí poměry v říši římské, vzpoury utlačovaných a zejména jedno z největších povstání otroků, jemuž stál v čele Spartakus. Druhá část je věnována mezinárodní spartakovské tradici a historii spartakiád v ČSR.

Autorka v knize popisuje vývoj sportovních odvětví jako je: běh,plavání,lyžování,box, lukostřelba, tenis aj. Zaměřuje se na vytrvalost a hbitost, odvahu, sílu a také krásu pohybu. V knize není jen zaměření na tehdejší Československo, ale je tu brán sport jako takový. Takže autorka popisuje sport od počátků. Narazí na začátky v Anglii, Egyptě a Řecku.

Poutavě podaný pohled na dějinný vývoj Československa v letech 1918-1938, uvedený nástinem událostí, kdy proti staré velmoci Anglii se postavila nová velmoc, Německo. Autorka sleduje velmi stručně další vývoj až ke zrození nové mapy Evropy v r. 1918, zabývá se celoevropskou revoluční krizí a porážkou revolučního proletariátu v r. 1920. Důležité jsou stati věnující pozornost událostem let třicátých a tragickému ztroskotání státu v r. 1938.

Vila Hany a Edvarda Benešových byla postavena mezi léty 1930 a 1931 dle návrhu architekta Petra Kropáčka. Během druhé světové války sloužila jako vojenská škola a poté internát pro těhotné ženy. Díky tomu nebyla budova za války poničena. Po návratu manželů Benešových z exilu došlo v letech 1945 až 1948 k její renovaci a drobným stavebním úpravám. Po smrti Hany Benešové převzal v roce 1975 nemovitost Okresní národní výbor v Táboře a následně byl dům smluvně převeden do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR. Ten zadal Projektovému ústavu výstavby hl. m. Prahy rekonstrukci objektu, která dispozici rodinné vily změnila v rezidenci vlády. Poslední významná rekonstrukce proběhla mezi léty 2006 a 2009. Kolem vily se na rozloze 11 hektarů rozkládá i zahrada, jež je upravena v anglickém stylu. Jejím autorem je Otokar Fierlinger. Hana Benešová si zde založila alpinium – skalku, kterou návštěvníci mohou obdivovat i dnes. V parku jsou rozmístěny plastiky a keramické vázy, jež umocňují rozmanitost rozličných zákoutí zahrady. Také se zde nachází tzv. Čapkova studánka pojmenovaná po Karlu Čapkovi, který poradil Edvardu Benešovi, jak vyřešit problém s podmáčeným místem u přepadu vody z bazénu. V zahradě pod vilou v místě zvaném Kazatelna, kde dle pověsti k věřícím promlouval Jan Hus, je hrobka druhého československého prezidenta E. Beneše.

V publikaci otiskuje Společnost Edvarda Beneše kapitolu z Pamětí prezidenta Beneše o odsunu Němců z Československa, doplněnou souborem dokumentů. Již třetí (zkrácené) vydání této publikace reaguje tak na - v současnosti oživované pokusy - o zpochybnění některých historických skutečností, především odsunu Němců a snah přesunout vinu za Druhou světovou válku na Československou republiku a především prezidenta Beneše. Na konci války zůstalo 360 000 mrtvých československých občanů zavražděných v koncentračních táborech a plynových komorách. V publikaci jsou otištěny projevy Konrada Henleina, Reinharda Heydricha a K. H. Franka, kde je jasně stanoven záměr likvidace českého národa.

Autorka – prof. PhDr. Věra Olivová, DrSc., je známou historičkou a spisovatelkou. Zaměřuje se na období moderních dějin a tato kniha sleduje vztahy mezi Československem a Německem v letech po vzniku Československa v roce 1918 a na základě především českých pramenů je položen důraz na objasnění československé politiky, její dokumentování, pochopení a porozumění. Publikace známé historičky a spisovatelky obsahuje řadu citací z projevů politiků meziválečné doby a poslouží především historikům a těm, kteří se o historii zajímají, k pochopení tehdejších událostí a podhoubí nacistické rozpínavosti, které vedlo ke světové válečné katastrofě.

Výbor memoárů z 1. světové války přibližuje osobnost E. Beneše i podmínky vzniku samostatného čs. státu. Vydáno ke 110. výročí narození E. Beneše. Připravila a předmluvu napsala Věra Olivová.

Historická geneze sportu Cílem práce je objasnit historické kořeny, z nichž se zrodil moderní sport, a vysledovat hlavní vývojové tendence tohoto procesu od nejstarších projevů fyzické aktivity až po první novodobé olympijské hry v 1896. Autorka vychází z ekonomického, sociálního, politického a kulturního vývoje a v těchto širokých souvislostech se snaží postihnout mnohostrannou podmíněnost a proměnlivost nejrůznějších fyzických aktivit.

Studie jsou doplněny historickou studií o československé "ruské" politice v letech 1921-1922.

25. února roku 1948 podepsal prezident Edvard Beneš na Pražském hradě "Pamětní zápis" o právním postavení svého soukromého archivu. Svou formou, obsahem i záměrem měl Pamětní zápis charakter prezidentovi závěti. Po prezidentově úmrtí byl také jako součást prezidentovy pozůstalosti předložen soudu jako podklad k pozůstalostnímu řízení. Vydání zápisu v den vrcholící politické krize podtrhuje politický význam prezidentova kroku. Zápis byl také přípravou a součástí jeho rozhodnutí o odchodu z prezidentského úřadu...