Parameter
- 63 Seiten
- 3 Lesestunden
Mehr zum Buch
K. Vrána je kněz a filosof, který tvrdí, že člověk dosahuje sebenaplnění pouze v lidském společenství a setkání s druhými, což bylo ve filosofických úvahách opomíjeno. Osobní poznání druhého považuje za nejhlubší a nejbohatší formu poznání. Zaměřuje se na dějiny osob a osobních vztahů, což nazývá dialogickým personalismem. Tento pohled na člověka se odráží v křesťanství, kde se projevuje závislost na Bohu a partnerství s ním, které utváří lidskou osobu a umožňuje účast na osudu ostatních. Filosofický personalismus je dialogický, a autor proto stručně představuje dialogickou filosofickou tradici, zejména filosofii řeči 18. století (F. G. Herder, F. G. Hamann, W. von Humboldt). Zmiňuje objev dialogického principu (F. Ebner, M. Buber, G. Marcel, F. Rosenzweig) a zkoumá horizontální a vertikální dimenze dialogismu. Dále se zabývá osobním vztahem, poznáním a láskou, podmínkami setkání a vztahu, fenomenologickou analýzou faktu a osobní kauzalitou, a vědomím odlišnosti lidského „ty“. V tématu dialogického personalismu se odhaluje jednotící motiv, který je patrný i v jeho osobním životě, orientovaném k dialogu a spolupráci.
Buchkauf
Dialogický personalismus, Karel Vrána
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 1996
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback),
- Buchzustand
- Gebraucht - Sehr gut
- Preis
- € 4,79
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Dialogický personalismus
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Karel Vrána
- Verlag
- Zvon
- Erscheinungsdatum
- 1996
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 63
- ISBN10
- 8071131733
- ISBN13
- 9788071131731
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Esoterik & Religion, Lebenshilfe, Philosophisches Thema, Religiöse Themen, Religion, Philosophie, Christliche Themen, Christentum, Beziehungen, Studium, Beziehungen & Kommunikation, Studien, Philosophische Anthropologie
- Bewertung
- 4,5 von 5 Sternen
- Beschreibung
- K. Vrána je kněz a filosof, který tvrdí, že člověk dosahuje sebenaplnění pouze v lidském společenství a setkání s druhými, což bylo ve filosofických úvahách opomíjeno. Osobní poznání druhého považuje za nejhlubší a nejbohatší formu poznání. Zaměřuje se na dějiny osob a osobních vztahů, což nazývá dialogickým personalismem. Tento pohled na člověka se odráží v křesťanství, kde se projevuje závislost na Bohu a partnerství s ním, které utváří lidskou osobu a umožňuje účast na osudu ostatních. Filosofický personalismus je dialogický, a autor proto stručně představuje dialogickou filosofickou tradici, zejména filosofii řeči 18. století (F. G. Herder, F. G. Hamann, W. von Humboldt). Zmiňuje objev dialogického principu (F. Ebner, M. Buber, G. Marcel, F. Rosenzweig) a zkoumá horizontální a vertikální dimenze dialogismu. Dále se zabývá osobním vztahem, poznáním a láskou, podmínkami setkání a vztahu, fenomenologickou analýzou faktu a osobní kauzalitou, a vědomím odlišnosti lidského „ty“. V tématu dialogického personalismu se odhaluje jednotící motiv, který je patrný i v jeho osobním životě, orientovaném k dialogu a spolupráci.