Zrádce

Světlo kapesní baterky klouzalo hrobkou, třáslo se a potom osvítilo tvář jedné ženy. Pohlédl jsem na ni. V ruce jsem držel baterku. Kužel světla zasáhl tvář té ženy. Věděl jsem, že na okraji hrobky někdo čeká a že se mnou chce mluvit. Nerozuměl jsem té řeči. Jako jazyk démonů mi to nepřipadalo, spíš bych to tipoval na východní blok, možná Maďarsko, protože do této země vedly stopy. Musel jsem té ženě pomoci dostat se z té zatracené hrobky. Lehl jsem si na zem a posvítil dolů. „Kdo jste?“ zeptal jsem se. Nerozuměla mi.