Vzkříšení

Román napsaný v posledním období autorovy umělecké činnosti podává na psychologickém příběhu o vině a jejím vykoupení kritiku soudobé petrohradské a ruské společnosti. U soudu, kde v úloze soudního porotce zasedá kníže Něchljudov,je souzena pro prostituci a jiné trestné činy dívka z lidu Kaťuša Maslovová, kterou kdysi Něchljudov svedl. Román, jehož epickou osnovu tvoří úsilí knížete Nechljudova odčinit starý prohřešek, kterého se dopustil na Kátě Maslovové. Rozhodne se doprovázet Káťu, nespravedlivě odsouzenou k nuceným pracím na Sibiř, mravně ji obrodí svou obětí, ale když se Káťa ocitne na svobodě, odmítne jeho nabídku k sňatku. Poznala, že Nechljudov jí nabízel manželství z útrpnosti, kdežto spoluvězeň Simonson ji opravdově miluje.Toto setkání vyvolá u šlechtice mravní zlom a způsobí, že se snaží svou vinu odčinit a nakonec se věnuje úvahám o náboženské obrodě člověka. Román dosvědčuje mravní a názorový obrat Tolstého v posledním období jeho života, kdy začal odmítat civilizaci, vědu a umění. Oddal se náboženskému hloubání a ve smyslu evangelia hlásal odklon od pozemského života.