Mehr zum Buch
Tvorba Dobroslava Folla (1922-1981)se stala málo známou epizodou v historii českého poválečného umění, neboť autorova činnost zůstává uzavřena v době 60. let, v nichž jediných se mohl aktivně účastnit domácích a zahraničních výstav a organizovat veřejný umělecký život. Dnes je jeho dílo nepřístupné především proto, že jeho pozdější vývoj, v němž mu byla znemožněna samostatná výstavní činnost, se odehrával v soukromí ateliéru a v úzkém kruhu přátel. A to přesto, že Dobroslav Foll patřil k autorům, kteří se účastnili dobového rozvoje modernistických tendencí a na konci 60. let dospěl k velmi osobitým výtvarným řešením a stal se rozhodně jedním z účastníků boje za svobodný výtvarný názor. Jeho umění se odchýlilo od oficiálně prosazovaného socialistického realismu a tudíž nebyl preferován normalizační estetikou ani kulturní politikou. Opětovného uvolnění poměrů v 90. letech se už nedožil a nedočkal se tak ani nové iniciativy k znovuobnovení činnosti Skupiny Radar, jíž byl v 60. letech členem.
Buchkauf
Ohlédnutí za dílem Dobroslava Folla, Kateřina Tučková
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2008
Lieferung
Zahlungsmethoden
Feedback senden
- Titel
- Ohlédnutí za dílem Dobroslava Folla
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Kateřina Tučková
- Verlag
- Vltavín
- Verlag
- 2008
- ISBN10
- 8086587282
- ISBN13
- 9788086587288
- Kategorie
- Kunst & Kultur
- Bewertung
- 5 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Tvorba Dobroslava Folla (1922-1981)se stala málo známou epizodou v historii českého poválečného umění, neboť autorova činnost zůstává uzavřena v době 60. let, v nichž jediných se mohl aktivně účastnit domácích a zahraničních výstav a organizovat veřejný umělecký život. Dnes je jeho dílo nepřístupné především proto, že jeho pozdější vývoj, v němž mu byla znemožněna samostatná výstavní činnost, se odehrával v soukromí ateliéru a v úzkém kruhu přátel. A to přesto, že Dobroslav Foll patřil k autorům, kteří se účastnili dobového rozvoje modernistických tendencí a na konci 60. let dospěl k velmi osobitým výtvarným řešením a stal se rozhodně jedním z účastníků boje za svobodný výtvarný názor. Jeho umění se odchýlilo od oficiálně prosazovaného socialistického realismu a tudíž nebyl preferován normalizační estetikou ani kulturní politikou. Opětovného uvolnění poměrů v 90. letech se už nedožil a nedočkal se tak ani nové iniciativy k znovuobnovení činnosti Skupiny Radar, jíž byl v 60. letech členem.