Mehr zum Buch
Pojem „svědomí“ nacizmu není paradoxem. Pachatelé genocidy měli silný smysl pro „dobré“ a „zlé“, vycházející z občanských hodnot, které vyvyšovaly morální kvality vlastní národnosti a marginalizovaly „cizí“. Nová práce Claudie Koonzové ukazuje, jak popularizátoři rasizmu během let před II. světovou válkou prosadili logické principy odůvodňující genocidu a vybudovali potřebnou infrastrukturu. Autorka analyzuje nacistické písemnosti a odhaluje, jak vulgární antisemitismus prvních nacistů přerostl v rasovou ideologii, kterou začala akceptovat většina obyčejných Němců, včetně těch, kteří se nacisty nestali. Koonzová odmítá stereotypy spojené s Hitlerem a jeho charizma vidí v apelování na kolektivní ctnost německého národa, statečného Volku. V letech 1933–1939 byla nacistická veřejná kultura formována rasovými fobiemi a nacionalistickou hrdostí, což Koonzová nazývá etnickým fundamentalizmem. Obyčejní Němci byli připravováni na válečná zvěrstva prostřednictvím rasových teorií z různých zdrojů, které si uchovaly auru apolitičnosti, jako akademický výzkum, dokumentární filmy, reklamy, umělecké výstavy a učebnice. Kniha ukazuje, jak se Němci naučili nečinně přihlížet k brutální perzekuci „cizáků“, čímž přispívá k našemu porozumění holokaustu.
Buchkauf
Svědomí nacizmu, Claudia Koonz
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2009
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Svědomí nacizmu
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Claudia Koonz
- Verlag
- Columbus
- Erscheinungsdatum
- 2009
- Einband
- Hardcover
- ISBN10
- 8072492330
- ISBN13
- 9788072492336
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Historisches Thema, Geschichte, Politikwissenschaft, Politik, Militärgeschichte, Deutschland, Zweiter Weltkrieg, Holocaust, Nazismus, Nazis, Faschismus, Gesellschaft und Politik, Nazi-Propaganda
- Erstveröffentlichung
- 2007
- Originaltitel
- The Nazi Conscience
- Bewertung
- 4,1 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Pojem „svědomí“ nacizmu není paradoxem. Pachatelé genocidy měli silný smysl pro „dobré“ a „zlé“, vycházející z občanských hodnot, které vyvyšovaly morální kvality vlastní národnosti a marginalizovaly „cizí“. Nová práce Claudie Koonzové ukazuje, jak popularizátoři rasizmu během let před II. světovou válkou prosadili logické principy odůvodňující genocidu a vybudovali potřebnou infrastrukturu. Autorka analyzuje nacistické písemnosti a odhaluje, jak vulgární antisemitismus prvních nacistů přerostl v rasovou ideologii, kterou začala akceptovat většina obyčejných Němců, včetně těch, kteří se nacisty nestali. Koonzová odmítá stereotypy spojené s Hitlerem a jeho charizma vidí v apelování na kolektivní ctnost německého národa, statečného Volku. V letech 1933–1939 byla nacistická veřejná kultura formována rasovými fobiemi a nacionalistickou hrdostí, což Koonzová nazývá etnickým fundamentalizmem. Obyčejní Němci byli připravováni na válečná zvěrstva prostřednictvím rasových teorií z různých zdrojů, které si uchovaly auru apolitičnosti, jako akademický výzkum, dokumentární filmy, reklamy, umělecké výstavy a učebnice. Kniha ukazuje, jak se Němci naučili nečinně přihlížet k brutální perzekuci „cizáků“, čímž přispívá k našemu porozumění holokaustu.