Žáček aneb Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti

Že pojmy baroko a temno jsou ve svém sousedství trochu nešťastně, víme minimálně od dob první republiky. O bohatosti této doby svědčí i celá řada barokních mluvnic, mezi nimiž osobité místo zaujímá popularizační brožurka českého jezuity Václava Matěje Štejera z roku 1668, zkráceně přezdívaná "Žáček". Štejerova praktická knížka postihuje především důležitou otázku pravopisnou ("jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti"). Oblíbeným a v letech 1730 a 1781 reeditovaným se dílo stalo již svou formou: úsměvným rozmlouváním mezi Mistrem a Žáčkem ("drž fláku bešťáku!"). Bylo by škoda dobu obnoveného zájmu o slávu barokní Čechie ochudit o komentované čtenářské vydání (editor Daniel Nečas) této rozmilé češtinářské knížečky. Knihu uvádí předmluva prof. Alexandra Sticha, portrét V. M. Štejera dokresluje vůbec první překlad jezuitských pramenů o tomto učenci.