Svatováclavská bible

Bible česká, známá jako Svatováclavská, je významnou památkou českého jazyka a literatury barokního období, jejíž vliv sahá až do devatenáctého století. Tento překlad, adaptace starších českých verzí, byl vytvořen na podnět biskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka a jezuitů Jiřího Konstance a Matěje Štajera v letech 1677–1715. Překlad byl přizpůsoben latinskému textu schválenému tridentským koncilem, což umožnilo katolickému duchovenstvu používat autorizovaný text v češtině v liturgii a pastoraci. Antologie si klade za cíl rozšířit znalost Svatováclavské bible mezi širší veřejností. Klíčem k uspořádání textů je liturgie, neboť předčítání perikop během bohoslužby bylo hlavním způsobem, jak se věřící seznamovali s biblickým textem. Výbor obsahuje perikopy čtené o nedělích a svátcích církevního roku, stejně jako ukázky z komentářů k biblickému textu a bohatý obrazový doprovod. Tímto způsobem se překlad dále podílel na formování lidové kultury a náboženského života.