Něžná sebevražda

Básnický počin Dietmara Langera spočívá tentokrát ve snaze porozumět co nejvíce světu, v němž žije a jenž ho obklopuje. I když jeho rozjímání usiluje opět o definování intimních dojmů a pocitů, přece jen se oproti jeho prvotině touto sbírkou vine poněkud temnější nit, spočívající v jakýchsi nedořečených či naplno nevyslovených obavách a úzkosti. V Langrově poezii se totiž často ozývají temné a hluboké tóny, pocity zoufalství a nevíry v život, nejistota i neklid duše. Je tu i smrt, bolest a utrpení, černí andělé, vnitřní démoni, a to vše se stává předpokladem k finálnímu přesvědčení, které lze vyložit jako poznání, v němž je lidská existence odsouzena ke krachu...