Mehr zum Buch
Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 je všeobecně známým historickým faktem. Mnohem méně už v historické paměti rezonuje skutečnost, že o pouhé čtyři roky později se připravovalo rakousko-české vyrovnání. Nemělo sice jít o zavedení trialismu, nýbrž jen o státoprávní změnu v rámci Předlitavska, nicméně představovalo vytouženou obnovu autonomního českého státu. Podkladem pro rakousko-české vyrovnání měly být především fundamentální články koncipované zvláštním výborem českého zemského sněmu a plénem tohoto sněmu schválené. Nad politickou akcí držel ochrannou ruku sám císař František Josef I., který se domníval, že po vyrovnání s Uhry bude třeba udělat nějaké ústupky také Čechům. Vyrovnání měla provést vláda ministerského předsedy Karla Hohenwarta, který však stejně jako císař nečekal, že politický odpor proti "fundamentálkám" bude v obou polovinách říše tak silný. Vyrovnání se tedy nakonec neuskutečnilo, panovník tváří v tvář problémům couvl a Hohenwartova vláda padla. Autor se nezabývá pouze vyrovnávací akcí samotnou, ale považuje za účelné vylíčit i postupnou demontáž českého stát, k níž po bitvě na Bílé hoře v průběhu mnoha desetiletí docházelo. Zdůrazňuje, že navzdory neúspěchu fundamentálních článků následně již v české politické veřejnosti trvale zakotvilo přesvědčení, že Češi mají na svůj /zatím jen autonomní) stát nezpochybnitelné právo.
Buchkauf
10. 10. 1871 - Fundamentální články: Pokus o rakousko-české vyrovnání, Michael Borovička
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2020,
- Buchzustand
- Gut
- Preis
- € 5,66
Lieferung
Zahlungsmethoden
Feedback senden
- Titel
- 10. 10. 1871 - Fundamentální články: Pokus o rakousko-české vyrovnání
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Michael Borovička
- Verlag
- Havran
- Verlag
- 2020
- Einband
- Hardcover mit Umschlag
- ISBN10
- 808734149X
- ISBN13
- 9788087341490
- Kategorie
- Reportage, Geschichte
- Bewertung
- 5 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 je všeobecně známým historickým faktem. Mnohem méně už v historické paměti rezonuje skutečnost, že o pouhé čtyři roky později se připravovalo rakousko-české vyrovnání. Nemělo sice jít o zavedení trialismu, nýbrž jen o státoprávní změnu v rámci Předlitavska, nicméně představovalo vytouženou obnovu autonomního českého státu. Podkladem pro rakousko-české vyrovnání měly být především fundamentální články koncipované zvláštním výborem českého zemského sněmu a plénem tohoto sněmu schválené. Nad politickou akcí držel ochrannou ruku sám císař František Josef I., který se domníval, že po vyrovnání s Uhry bude třeba udělat nějaké ústupky také Čechům. Vyrovnání měla provést vláda ministerského předsedy Karla Hohenwarta, který však stejně jako císař nečekal, že politický odpor proti "fundamentálkám" bude v obou polovinách říše tak silný. Vyrovnání se tedy nakonec neuskutečnilo, panovník tváří v tvář problémům couvl a Hohenwartova vláda padla. Autor se nezabývá pouze vyrovnávací akcí samotnou, ale považuje za účelné vylíčit i postupnou demontáž českého stát, k níž po bitvě na Bílé hoře v průběhu mnoha desetiletí docházelo. Zdůrazňuje, že navzdory neúspěchu fundamentálních článků následně již v české politické veřejnosti trvale zakotvilo přesvědčení, že Češi mají na svůj /zatím jen autonomní) stát nezpochybnitelné právo.