Mehr zum Buch
Publikace Martina Krummholze nastiňuje problematiku buquoyského mecenátu druhé poloviny 18. a 19. století, jehož hlavními protagonisty byli Terezie Buquoyová-Paarová (1746–1818) a její prasynovec Jiří Jan Buquoy (1814–1882). Významná buquoyská fundace krajinného parku Tereziina údolí je analyzována a zasazena do širšího geografického ikulturně-sociálního rámce. V kontextu rezidenční sítě jsou pak přiblížena i další buquoyská sídla - kromě Nových Hradů především severočeský Červený Hrádek, pražský letohrádek v Bubenči a vídeňský palác. Buqouyské fundace a sběratelské či mecenášské aktivity získávají díky četným novým poznatkům a odkrytým souvislostem evropský rozměr. Kniha je bohatě ilustrována reprodukcemi předloh ze sbírek ÚDU AV ČR, NPÚ, ú. o. p. v Českých Budějovicích a SOA v Třeboni. Jedná se vesměs o dosud neznámý ikonografický a archivní materiálů. Titul je doprovodnou publikací výstavy Buquoyská krajina v Nových Hradech.
Buchkauf
Buquoyské Nové Hrady. Počátky krajinných parků v Čechách, Martin Krummholz
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2012
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Buquoyské Nové Hrady. Počátky krajinných parků v Čechách
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Martin Krummholz
- Verlag
- Artefactum
- Erscheinungsdatum
- 2012
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 151
- ISBN10
- 8086890449
- ISBN13
- 9788086890449
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Kunst & Kultur, Historisches Thema, Geschichte, Architektur, Architektur & Städtebau, Tschechische & slowakische Geschichte, Castles, palaces, and religious architecture, Gärten, Parks
- Bewertung
- 5 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Publikace Martina Krummholze nastiňuje problematiku buquoyského mecenátu druhé poloviny 18. a 19. století, jehož hlavními protagonisty byli Terezie Buquoyová-Paarová (1746–1818) a její prasynovec Jiří Jan Buquoy (1814–1882). Významná buquoyská fundace krajinného parku Tereziina údolí je analyzována a zasazena do širšího geografického ikulturně-sociálního rámce. V kontextu rezidenční sítě jsou pak přiblížena i další buquoyská sídla - kromě Nových Hradů především severočeský Červený Hrádek, pražský letohrádek v Bubenči a vídeňský palác. Buqouyské fundace a sběratelské či mecenášské aktivity získávají díky četným novým poznatkům a odkrytým souvislostem evropský rozměr. Kniha je bohatě ilustrována reprodukcemi předloh ze sbírek ÚDU AV ČR, NPÚ, ú. o. p. v Českých Budějovicích a SOA v Třeboni. Jedná se vesměs o dosud neznámý ikonografický a archivní materiálů. Titul je doprovodnou publikací výstavy Buquoyská krajina v Nových Hradech.