Dobrodružství deseti princů

Jediný sanskrtský román, psaný prózou, patří k nejslavnějším dílům klasické sanskrtské literatury. Okolo ústředního příběhu o králi Rádžahansovi se rozvíjí vyprávění deseti princů, kteří se vydali hledat králova syna. Prošli celou Indií, žili v palácích i mezi divochy a vlastní silou, lstí či moudrostí překonali mnohé nástrahy a četná nebezpečí. Dílo, složené ze tří částí (o závěrečné se soudí, že byla dopsána neznámým autorem po smrti Dandího), sledovalo vedle účelu pobavit, i výchovnou tendenci. Ze sanskrtského originálu „Daśakumáračaritam“ podle 11. vydání od N.B. Gódbólého, revidovaného V.L.Ś.Panśíkarem, vydaného v Bombaji 1928 u P.Džávadžího, přeložil, úvodem a poznámkami opatřil Pavel Poucha. Obálku, vazbu a grafickou úpravu navrhl Zdeněk Sklenář. Vydání první.