Parameter
- 156 Seiten
- 6 Lesestunden
Mehr zum Buch
Co získá filozofie, bude-li vnímavější ke zkušenostem lidí s postižením? Barbara Schmitzová si tuto otázku klade jako filozofka i jako matka dcery, která se od narození potýká se zdravotním i duševním postižením. Ani otázku sebevraždy, další velké téma knihy, neřeší od stolu, ale jako člověk, který se musel vypořádat se sebevraždou svého otce i své sestry. Znovu se přitom ptá, jakou roli v tom, jak širší společnost vnímá sebevraždu, hraje filozofie. Nemají filozofové mnohdy sklon líčit sebevraždu jako heroický odchod ze života, a nezamlčují tudíž skutečnost, že se nejčastěji jedná o čirý projev zoufalství? Prostřednictvím svého tázání se autorka dobírá přesvědčení, že zkušenosti nemocných i těch, kteří se sžívají se svými omezeními, mohou každému dopomoci k tomu, aby žil život hodný žití.
Buchkauf
Jaký život je hoden žití? Filosofické a biografické přístupy, Tereza Matejckova, Barbara Schmitz
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2024
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Jaký život je hoden žití? Filosofické a biografické přístupy
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Tereza Matejckova, Barbara Schmitz
- Verlag
- Karolinum
- Erscheinungsdatum
- 2024
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 156
- ISBN10
- 8024657538
- ISBN13
- 9788024657530
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Philosophisches Thema, Philosophie, Selbstmord, Demenz (Krankheit), Euthanasie, Körperliche Behinderung, Mentale Behinderungen, Moralisches Dilemma
- Erstveröffentlichung
- 2022
- Originaltitel
- Was ist ein lebenswertes Leben?: Philosophische und biographische Zugänge
- Bewertung
- 4 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Co získá filozofie, bude-li vnímavější ke zkušenostem lidí s postižením? Barbara Schmitzová si tuto otázku klade jako filozofka i jako matka dcery, která se od narození potýká se zdravotním i duševním postižením. Ani otázku sebevraždy, další velké téma knihy, neřeší od stolu, ale jako člověk, který se musel vypořádat se sebevraždou svého otce i své sestry. Znovu se přitom ptá, jakou roli v tom, jak širší společnost vnímá sebevraždu, hraje filozofie. Nemají filozofové mnohdy sklon líčit sebevraždu jako heroický odchod ze života, a nezamlčují tudíž skutečnost, že se nejčastěji jedná o čirý projev zoufalství? Prostřednictvím svého tázání se autorka dobírá přesvědčení, že zkušenosti nemocných i těch, kteří se sžívají se svými omezeními, mohou každému dopomoci k tomu, aby žil život hodný žití.