Dál a dál za Herkulovy sloupy - Přírodní tajemství Nového světa a španělská renesanční filosofie a věda

Herkulovy sloupy, symbol geografických a kognitivních limitů, představovaly v antice nejzazší hranici mořeplavby. Touha plout dál byla považována za nepatřičnou zvídavost a překročení vymezených hranic. Objev Ameriky však proměnil tento symbol v ztělesnění nového sebevědomí a touhy po poznání (plus ultra, más allá). Evropské námořní plavby otevřely bohatý svět poznatků, které fascinovaly filosofy, vědce a „profesory tajemství”. Intelektuální zvídavost se stala legitimní a žádoucí, a to v souvislosti s objevováním Nového světa. Nový přírodní svět vyžadoval kritický postoj k tradičním autoritám a posiloval moderní sebevědomí, přesvědčené o schopnosti odhalit i ta nejskrytější tajemství přírody. V iberoamerickém intelektuálním prostředí se formovalo poznání, které je považováno za klíčové pro vznik novověké vědy. Publikace se zaměřuje na zmapování těchto rysů v kontextu různých oblastí, jako jsou historiae naturalis, přírodní filosofie, přírodní magie, kosmografie a medicínské texty, a poukazuje na potřebu doplnit a reinterpretovat mnohé kapitoly z dějin idejí.