Aula

Román východoněmeckého spisovatele (nar. 1926). Příběh odvíjející se ze vzpomínek novináře, který byl vyzván děkanem dělnicko-rolnické fakulty, fakulty, kterou kdysi absolvoval, aby napsal řeč k uzavření této fakulty. Zkoumáním vhodného námětu pro tuto slavnostní řeč se novinář v retrospektivách dostává do samého středu bohatýrské doby poválečného kvasu, vzpomíná na rozverná léta studentská, kdy studoval s mnoha jinými, jimž se jako jemu o nějakém vyšším vzdělání ani nesnilo, a jde ve vzpomínkách ještě dál, kdy jako vězeň zajateckého tábora čítal za nocí vstoje Goetha a Shakespeara. Jedno z nejlepších děl současné východoněmecké literatury.