36 fug pro klavír

Český skladatel Antonín Rejcha (1770-1836) působící ve Francii a Rakousku proslul ve svém oboru rovněž jako experimentátor, učitel a teoretik. Důkazem toho je i 36 fug pro klavír, které bychom mohli považovat za jakýsi Temperovaný klavír nové doby , stavějící tradiční barokní formu fugy na zcela nové základy. První vydání této mimořádné sbírky vyšlo ve Vídni v roce 1803 vlastním nákladem Au Magasin de l·Imprimerie chimique a obsahovalo dedikační báseň J. Haydnovi a rozsáhlou předmluvu, v níž Rejcha obhajoval užité rytmické a harmonické zvláštnosti svých kompozičních postupů. Druhé vydání (Vídeň, 1805) zahrnovalo krátký teoretický spis Über das neue Fugensystem ve formě polemiky reagující na výtky kritiků, mezi které patřil také např. Ludwig van Beethoven. Rejchovy fugy přehodnotily celou řadu zvyklostí, např. průvodce může být exponován na jakémkoliv intervalu; není v nich respektováno pravidlo maximálního nónového rozsahu fugového tématu ani požadavek na jeho nepravidelnou stavbu; některé fugy zahrnují introdukční úsek nebo střídají dvojí typ sazby. Šest fug je psáno na vypůjčená témata (Haydn, Bach, Mozart, Scarlatti, Frescobaldi, Händel).