Parameter
- 96 Seiten
- 4 Lesestunden
Mehr zum Buch
Skončení resortního řízení školství s jeho hlavními institucemi školskými úřady proběhlo rámováno vstupem do nového tisíciletí mnohými očekáváními, také od nové podoby veřejné správy školství. Tedy jaksi mimoběžně, odevzdaně. A nespravedlivě, věděl jsem a byl v tom utvrzovánobčasným, ale stálým vzpomínáním na školské úřady, také poklesem kvality vzdělávání dokumentovaným zejména sestupnými trendy výsledků v testování PISA 2009. Že se budu podílet na nápravě tohoto stavu, už jsem ani nedoufal. Velkou výzvu jsem nemohl odmítnout a zvládl jsem ji, jak jsem vzhledem k času a svým silám mohl. Určitě budou následovat erudovanější a obsáhlejší zpracování resortního řízení i konkrétních školských úřadů, ale má-li poznání jejich významu přispět i současnému hledání středního článku podpory (řízení) obecního školství, pak pokusy o jejich připomenutí, popsání a objasnění nelze odkládat. Věřím, že dokument Jak české školství spravovaly školské úřady a co z toho plyne pro Strategii 2030+ bude inspirací při úvahách o nejúčinnější podobě středního článku a nejlépe o nové reformě veřejné správy školství, bez které se dle mého názoru zkvalitňování vzdělávání neobejde.
Buchkauf
Jak české školství spravovaly školské úřady, Tomáš Bouda
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2024
- Einband
- (Paperback)
Keiner hat bisher bewertet.
- Titel
- Jak české školství spravovaly školské úřady
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Tomáš Bouda
- Verlag
- Wolters Kluwer ČR, a.s.
- Erscheinungsdatum
- 2024
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 96
- ISBN10
- 8076769175
- ISBN13
- 9788076769175
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Psychologische Thematik, Rechtsthematik, Bildung, Fachliteratur
- Beschreibung
- Skončení resortního řízení školství s jeho hlavními institucemi školskými úřady proběhlo rámováno vstupem do nového tisíciletí mnohými očekáváními, také od nové podoby veřejné správy školství. Tedy jaksi mimoběžně, odevzdaně. A nespravedlivě, věděl jsem a byl v tom utvrzovánobčasným, ale stálým vzpomínáním na školské úřady, také poklesem kvality vzdělávání dokumentovaným zejména sestupnými trendy výsledků v testování PISA 2009. Že se budu podílet na nápravě tohoto stavu, už jsem ani nedoufal. Velkou výzvu jsem nemohl odmítnout a zvládl jsem ji, jak jsem vzhledem k času a svým silám mohl. Určitě budou následovat erudovanější a obsáhlejší zpracování resortního řízení i konkrétních školských úřadů, ale má-li poznání jejich významu přispět i současnému hledání středního článku podpory (řízení) obecního školství, pak pokusy o jejich připomenutí, popsání a objasnění nelze odkládat. Věřím, že dokument Jak české školství spravovaly školské úřady a co z toho plyne pro Strategii 2030+ bude inspirací při úvahách o nejúčinnější podobě středního článku a nejlépe o nové reformě veřejné správy školství, bez které se dle mého názoru zkvalitňování vzdělávání neobejde.