I velké holky pláčou

Když mi ráno zazvonil budík, myslela jsem, že ho prohodím oknem, jak moc se mi nechtělo vstávat. Pavel tu se mnou byl až do půl třetí do rána. Tohle nebývá často, tak jsem byla ráda, že tu se mnou byl tak dlouho. Hluboce jsem si vzdychla a pomalu jsem se posadila na postel. Ještě, že už je dneska pátek! Pomyslela jsem si, když jsem zapnula konvici, abych si uvařila kávu... Těmito slovy začíná velmi napínavý příběh plný překvapivých momentů, který si oblíbí každá milovnice románů a s Terezou tak bude prožívat nejen pády a trápení, ale také radosti, strach, důležitá rozhodnutí a žhavé chvilky.