Parameter
- Seitenzahl
- 124 Seiten
- Lesezeit
- 5 Stunden
Mehr zum Buch
Soubor dávných i moderních pověstí ze šumavského pohoří.Král Boubín nechal na nejvyšší hoře uprostřed Šumavy vybudovat město o pěti branách a pěti věžích. Ta hora nese jeho jméno, Boubín. Ve Včelné choval včely, v Žárovné měl pece a v Mlynařovicích mlýny. Stále bdí nad Šumavou, ochraňuje slabé, pomáhá potřebným a trestá špatnosti. V knize najdeme způsob, jakým hoštičtí ukradli v Buku kostel, jak vzniklo Cikánské Údolí, dočteme se o tradičných šumavských věcech, jako jsou Knihy Temnot a Zemní zrcadlo. Ač se zdá vše pohádkové, ne všechno dobře končí. Poslední povídka Stopařka je napsaná na základě pověsti, která vznikla poměrně nedávno, po roce 1987. Díky ní víme, proč máme zdravit Pomník míru, v místě setkání pěti armád u Vitějovic v roce 1945, lidově zvaný Stopařka.
Buchkauf
Král Boubín a jiné pověsti ze Šumavy, Jan Ziny Vávra
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback),
- Buchzustand
- Gebraucht - Gut
- Preis
- € 5,50
Lieferung
Zahlungsmethoden
Feedback senden
- Titel
- Král Boubín a jiné pověsti ze Šumavy
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Jan Ziny Vávra
- Verlag
- Bílý lev
- Erscheinungsdatum
- 2016
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 124
- ISBN10
- 8088222001
- ISBN13
- 9788088222002
- Kategorie
- Mythen & Legenden, Reiseberichte, Tschechische Prosa
- Beschreibung
- Soubor dávných i moderních pověstí ze šumavského pohoří.Král Boubín nechal na nejvyšší hoře uprostřed Šumavy vybudovat město o pěti branách a pěti věžích. Ta hora nese jeho jméno, Boubín. Ve Včelné choval včely, v Žárovné měl pece a v Mlynařovicích mlýny. Stále bdí nad Šumavou, ochraňuje slabé, pomáhá potřebným a trestá špatnosti. V knize najdeme způsob, jakým hoštičtí ukradli v Buku kostel, jak vzniklo Cikánské Údolí, dočteme se o tradičných šumavských věcech, jako jsou Knihy Temnot a Zemní zrcadlo. Ač se zdá vše pohádkové, ne všechno dobře končí. Poslední povídka Stopařka je napsaná na základě pověsti, která vznikla poměrně nedávno, po roce 1987. Díky ní víme, proč máme zdravit Pomník míru, v místě setkání pěti armád u Vitějovic v roce 1945, lidově zvaný Stopařka.