Mehr zum Buch
Jaroslava Skleničková (*1926, Lidice) je nejstarší pamětnicí vyhlazení Lidic, odkud byla spolu s matkou a starší sestrou deportována do koncentračního tábora Ravensbrück. Kniha zachycuje její životní příběh a osud lidických obyvatel, kteří se stali obětí nacistického barbarství. Nacisté provedli vyhlazení jako pomstu na nevinné skupině lidí, přičemž stanovili byrokratická pravidla pro to, kdo bude zastřelen, kdo poněmčen, a kdo odvezen do táborů. V červnu 1942, kdy bylo paní Skleničkové šestnáct let, měla „štěstí“ v tom, že se narodila jako dívka; jinak by ji nacisté zavraždili nebo by měla malou šanci na přežití jako dítě. Skleničková podává svědectví o tragédii Lidic a o tom, jak se spolu s ostatními ženami ocitla v Ravensbrück, aniž by tušila, co je čeká a co se stalo s jejich blízkými. Rozhodla se zveřejnit své vzpomínky, aby zajistila, že historie nebude zapomenuta nebo překroucena.
Von Jako chlapce by mě zastřelili... Příběh nejmladší lidické ženy (2012) sind aktuell auf Lager verfügbar.
Buchkauf
Jako chlapce by mě zastřelili... Příběh nejmladší lidické ženy, Jaroslava Skleničková, Jana Havlíková
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2012
- Einband
- (Hardcover),
- Buchzustand
- Gebraucht - Gut
- Preis
- € 31,99
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Jako chlapce by mě zastřelili... Příběh nejmladší lidické ženy
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Jaroslava Skleničková, Jana Havlíková
- Verlag
- Vega-L
- Erscheinungsdatum
- 2012
- Einband
- Hardcover
- ISBN10
- 8087275543
- ISBN13
- 9788087275542
- Reihe
- Kategorien
- Schlagwörter
- Historisches Thema, Frauen, Zweiter Weltkrieg, Holocaust, Nazismus, Konzentrationslager, Schicksale der Menschen, Lidice
- Bewertung
- 4,75 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Jaroslava Skleničková (*1926, Lidice) je nejstarší pamětnicí vyhlazení Lidic, odkud byla spolu s matkou a starší sestrou deportována do koncentračního tábora Ravensbrück. Kniha zachycuje její životní příběh a osud lidických obyvatel, kteří se stali obětí nacistického barbarství. Nacisté provedli vyhlazení jako pomstu na nevinné skupině lidí, přičemž stanovili byrokratická pravidla pro to, kdo bude zastřelen, kdo poněmčen, a kdo odvezen do táborů. V červnu 1942, kdy bylo paní Skleničkové šestnáct let, měla „štěstí“ v tom, že se narodila jako dívka; jinak by ji nacisté zavraždili nebo by měla malou šanci na přežití jako dítě. Skleničková podává svědectví o tragédii Lidic a o tom, jak se spolu s ostatními ženami ocitla v Ravensbrück, aniž by tušila, co je čeká a co se stalo s jejich blízkými. Rozhodla se zveřejnit své vzpomínky, aby zajistila, že historie nebude zapomenuta nebo překroucena.